Re: Děti jsou jak urvané ze řetězu...

Lízo, zrovna od tebe jsem nečekala, že budeš překrucovat psaný text. Už jsem to psala i dřív, máme 4 děti během 4 let. Jsme na ně sami. Už 6 let neustále po kouskách rekonstruujeme, já mám někdy i víc úvazků najednou, jak to vyjde. Hodně věcí nezvládáme, ale na čem si dávám hodně záležet je to, aby mi děti jednou nevyčítaly, že mají sourozence a že na jeho úkor něco není/nejde. Tohle jsem si dala za cíl už když jsem čekala prostřední děti. Ano, sousedi na nás koukají skrz prsty, protože máme víc dětí a není dodělaný dům, děti jsou živé, někdy hlučné, ale jsou zdravé a veselé. Na rozdíl od oněch sousedů, na jejichž děti si ve škole stěžují, že šikanují ostatní (vč mých dětí), mají ostatní ve škole rádi, protože neubližují (věřím, že je to částečně povahou a částečně výchovou, vedeme tak děti a dávám si na tom záležet, učím je asertivitě i mezi sebou). Tou cílenou prací myslím i to, že děti neodkládáme k tabletům nebo v TV, TV jsme i 2 roky z těchto důvodů neměli, jo letos na svátky jsem vyměkla. Tím, že je jich víc a jsou si blízko věkem, musí se spolu naučit vyjít a zpočátku to chce to řešení problému děti naučit a ukázat jim, jak se dají konflikty vyřešit, že je občas potřeba ustoupit, a naopak že někdy si mají stát za svým - podle situace.
Jak píšu, ne vše zvládáme tak, jak bychom chtěli, děti nemají vše nač si ukážou, ale na tohle dbám, protože to považuju za důležité.