Re: Úzkostné dítě - jak mu pomoci?

uá napsala jsem dlouhý příspěvek a je pryč. tak znovu:
Tino, já mám zkušenost opačnou, u dcery s dysfázií. dali jsme ji na běžnou školku, běžnou školu, má mladší sourozence ...
zastávám názor, že opečovávání a uchovávání ve skleníku dítěti nijak nepomůže. o to větší bude jeho stres později. rozumím jak to myslíš, protože přesně takové dítě máme doma, ale právě to, že jsme jí umožnili zkusit a zvládnout si běžnou školku, kroužky... a takové ty každodenní situace, které plynou z její diagnozy, ji posunuly dál. nástup do školy v jejích necelých 7 letech jsem si musela obhájit - učitelka v mš byla hodně proti a nechovala se k dceři zrovna dobře, psycholožka byla proti a nástup doporučila s ivp, s tím, že má výhrady, ale já (matka) nástup žádám. jediná logopedka mě podpořila. a ukázalo se, že moje intuice byla správná, dcera ve škole dost vyzrála, měla výbornou učitelku, zvládla vše bez potíží. ale neříkám že nás to nestálo práci, která trvá v podstatě dodnes a ještě bude, pořád tam zbytky té dysfázie má znát.
já osobně bych dysfatika do normální školy dala, s tím, že budu hodně dobře sondovat prostředí školy, vybírat učitelku, nadstandartně s ní komunikovat. já díky dceři na její školu nastoupila na částečný úvazek jen na pár hodin, abych ji měla pod kontrolou. kdyby to nebylo možné a já nebyla učitelka, účastnila bych se akcí, nabídla škole pomoc, co já vím ... znám paní, která kvůli synovi šla pracovat na jeho školu jako kuchařka nebo hospodářka tuším. není to řešení zdaleka pro všechny, ale když tohle není možné, tak opravdu komunikovat se školou co nejvíc, klidně sdělit učitelce svoje obavy, ale pak musíš kápnout na učitelku, které důvěřuješ.