18.4.2015 18:20:33 10.10Elška16
Slyším zvonění, které ve skutečnosti není
Ahoj už delší dobu slýchávám doma jako by někdo zvonil u dveří, ale nikdy tam nikdo nestojí. Něco mě prostě nutí, jít se podívat protože naproti žijí starší lidé mohli by něco potřebovat a umřít kvůli tomu, že já jim nepůjdu otevřít a nepomůžu. Přesně toto se mi honí hlavou. Nebo třeba v práci jsme v prvním patře a pořád mám intenzivní potřebu jít se podívat jestli někdo nespadl ze schodů,když jsem procházela. Stává se mi to i na přechodech i když vím, že jsem bezpečně přešla mám nucení se jít podívat jestli kvůli mě nespadl, nesrazila se auta a podobně. Když to neudělám, cítím se provinile. Večer, když je tma vidím postavy lidí (siluety, barevně poskládané, jako by záblesk postavy babičky, co už není mezi námi). Máte to někdo taky takto?
Odpovědět