Re: Diktáty a jejich hodnocení v první třídě

Ráchel,

diktát není ani v první třídě zcela zbytečný, zbytečné je ale na něm stavět jako na tom nejdůležitějším.

Je to prostě 3. level dovedností v psaní a pomáhá rozvíjet sluchovou analýzu a syntézu a zároveň i procvičovat vybavování jednotlivých písmen.

Není k ničemu na tom děti drtit, ale není zbytečné ho provádět a trénovat. Také netřeba trénovat diktováním nesmyslů, ale (a to si myslím, že se v domškole děje) třeba tím, že dítě zapisuje, co mu maminka diktuje, že je potřeba nakoupit.

Ve škole je podobných příležitostí méně, ale fakt není od věci, když můžeš dětem nadiktovat zápis do "notýsku", zadání domácího úkolu (často mám popsanou tabuli a prostě není kam to nacpat), je fa´jn, když nemusíš každé slovo z každého cvičení vypisovat...

Současně je to diagnostický nástroj, lze z diktátu poznat jiné druhé chyb a z toho odvodit, v čem má dítě problém. Z opisu poznáš, když má problém ve zrakovém vnímání nebo s pozorností. V přepisu se ukážou potíže s vybavováním si tvarů písmen, někdy záměny tvarově podobných písmen (takže zase zrakové vnímání). A právě jen u diktátu máš možnost rozpoznat potíže ve sluchovém vnímání. Psát jen diktát nemá smysl, protože nemůžeš identifikovat, proč dítě v tom nebo onom chybuje...ale když víš, že opis i přepis je bez problémů, je dost zřejmé, kde je problém. A dítě pak nemusí doma do omrzení trénovat diktát jako takový, ale můžeš doporučit cviky a hry na rozvoj toho sluchového vnímání...dítě to víc baví a většinou to pomůže víc, než diktát jako takový.

Fakt bych diktáty nezavrhovala, ani v první třídě. Tam je totiž ještě čas a prostor docvičit, a předejít tak potížím při psaní i/y. Ve 4. levelu, tedy kdy dítě píše to, co si samo diktuje (sloh), už to nenatrénuješ a hlavně už se tam vyskytují zase další chyby, takže ty obtíže se sluchovým vnímáním zapadnou. A když nevíš, kde je problém, tak těžko můžeš pomoci to napravit .

Doma v práci jeden na jednoho máš víc možností, jak typ potíží odhalit a taky je snazší ty potíže kompenzovat, případě i napravit jaksi mimoděk. Ale holt ne každý může učit doma. Takže doma si dokážu představit, že se dá bez klasického diktátu dobře obejít. Ve škole zatím nevím jak .

Ale ještě jednou napíšu...netřeba diktátem děti týrat. Což ovšem neznamená ho zcela vypustit.