Re: Lidé a moc

Margotko, to je myslím poctivý.

Považuju za legitimní uvažovat nad tím, zda pro ty lidi mám kapacitu, zda a kolik a za jakých podmínek si můžu dovolit je přijmout. Nikdo asi nemůže chtít, aby se někdo děláním charity zlikvidoval.

Ale vykřikovat, jací jsou to plošně lumpi, co nám určitě přijeli ublížit, jak už tu někdo zmiňoval tu dehumanizaci - je to masa lidí, kteří jsou úplně stejní a určitě tedy všichni teroristi - to je takové "máňovské" a příčí se mi to.

Nemám problém s tím, že má někdo strach, ale mám problém s tím, když je ten strach slepej a paušalizující, když v těch lidech odmítá vidět konkrétní lidi a jsou to jen "oni", a pokud někdo řekne, že mu je jich líto a zkusí si představit sebe v jejich situaci (tudíž si je představit jako jednotlivý lidi s vlastními osudy a ne jen jako jednolitou masu) tak si vyslouží nadávky a řeči typu "tak si je vem domů, když je tak miluješ".