23.8.2015 20:46:02 Dari79
Re: Partner a práce po dlouhé RD
Hele, já dělám furt. snažím se muže zatěžovat minimálně, ale bez jeho podpory (nebo teda aspoň jakés takés tolerance, byť si nedělám iluzi, že občas v duchu skřípe zubama) to nejde.
Tj. z mých letitých zkušeností, jak zvládnout dítě-práci-uchránit manžela ... - home office není dobrá věc, akorát jsi z toho nervní, pokud pracuješ po chvilkách, do toho po tobě skáče dítě, zapípá pračka... Je lepší chodit do kanceláře.
U nás tedy na úkor společných víkendů - já jsem celou sobotu od rána do večera v kanclu, hlídá muž - beru to tak, že to prospívá v zásadě všem - dítě si užije jen s tatínkem, ten se musí postarat (i když i u nás často zní moje "nemůžeš si s ním proboha hrát, potřebuju ještě půl hodiny"), já si v klidu udělám sakra pořádný kus práce. Přes týden holt musí vypomoct chůva (nebo babička nebo jaké máš jiné zdroje). V neděli se pak snažím spíš nepracovat (dneska je výjimka, bo jsem včera byla sice v práci, ale mimo kancl a papíry nejsou udělané), abych měla klid na muže. Nestrkám muži dítě, sotva v týdnu přijde z práce, beru to, že má právo na hájený klid aspoň hodinku a půl, než mu teda to dítě případně strčím a zavřu se v ložnici (moje pracovna). Striktně rozděluju časy - dítě, práce, muž. Nefunguje to tak, že "když budu mít chvilku, tak si sednu k práci", já se bohužel na práci musím soustředit a nesmí mi tu do toho kvílet dítě, tj. oznamuju to - teď jdu pracovat (a vylezu třeba za 2 hodiny).
Hele, i tak je to na palici a zkušenosti jsou nepřenosné a stejně si to každý musí zařídit po svém, ale pracovat jen po večeru je myslím fakt to, co ti chlapi snesou nejmíň...
Když byl malý menší, tj. předškolkáček, tak jsem to dělala tak - 2 dny v týdnu v kanclu, dítě hlídá chůva. Později + ta sobota - hlídá táta. Neděle striktně bez práce. 3 dny v týdnu práce jen minimálně, spíš když mrňous odpoledne spí nebo když si pěkně sám hraje (syn to dodnes má tak, že maminka pracuje tím, že ťuká do notebooku). 20 minut před tím, než muž měl přijít z práce, jsem všeho nechala a uklidila, aby přišel do uklizenýho, že celý dopoledne tam byl šílený bugr, všude hračky, nádobí na lince atd., to mě osobně nevadilo, uklízet průběžně s mrňousem je krávovina... Po jeho příchodu z práce jsem ho nechala najíst, vypít kafe, přečíst noviny, projít teletext atd. Já jsem mezitím s mrňousem na noze např. uvařila na zítra. Pak, třeba kolem 7. hodiny, jsem mu dala dítě na hraní s tím, že teda jdu pracovat, třeba na tu 1-2 hodiny... Pak jsem si zas dítě převzala a vykoupala a pak strčila do postele... Ráno jsme pak vstali, muž v práci, nasnídali atd., šli ven, nákup po cestě z procházky, oběd (už navařený nebo nějaká rychlovka), strčit dítě spát, sednout k notebooku, pracovat do probuzení dítěte nebo do "za 20 minut přijde muž"...
Hele, furt je to děsný kolotoč a frmol a já sama si taky teda nemyslím, že práce na RD je snem matek... Někdy mě pojala závist, že co kdybych já seděla s nohama nahoře na RD a kašlala na práci, ale bohužel to prostě nešlo a nejde. Jasně, že i já jsem kolikrát na muže ječela, že i já musím pracovat a laskavě ať... Taky jsem kolikrát měla výčitky, že se nevěnuju dítěti atd. Co už uděláš...
Jestli to najednou není hodně... Já si přibírala práci postupně, takže ten přechod byl pozvolný, po půl roce dítěte do kanclu 1x týdně, později 2x týdně, pak 2x týdně + sobota... Jako z ničeho nic 6 hodin denně makat, no to bych teda nedala ani já, ani nikdo jiný, si myslím... Tak pracuju v podstatě teď, když mrňous chodí do školky cca 6 hodin denně v kanclu, pak ho vyzvedávám ve školce kolem 15. hodiny, sobotu mám dlouhou - třeba jsem v kanclu 13 hodin. A to už má 4,5 roku skoro...
Odpovědět