POkud má dítě zdravotní problémy, je potřeba to řešit.
Já ti napíšu pohled z druhé strany. Vezmi taky v potaz, že ty učíš na gymplu, tzn střední škole, která je výběrová. Nemusíš pravděpodobně řešit děti s výraznou poruchou pozornosti, chováním, děti zjevně bez hranic z domova, velmi slabé děti, které nezvládají, proto vyrušují ostatní, a vedle toho děti jazykově nadané.
Když jsem nastoupila do nynější školy, přebrala jsem si skupiny po holčině, která děti nechávala koukat na Beana, děti nic moc neuměly, v 8.tř jsem s nimi musela dělat základní věci z 5.tř, neuměly udělat otázku a zápor v přítomném čase... a byli zvyklí na jedničky a dvojky.
V jedné skupině jsem opravdu musela zpočátku zařvat, protože se stávalo, že mi taková bodrá romská holčina pravidelně vykřikovala slova typy "já to dělat nebudu, to je blbost, to jsme nedělali, pusťte nám Beana nebo budeme hrát hry..." a uměla zbourat celou hodinu. v téhle konkrétní skupině byla polovina dětí problémových - velmi slabý prospěch, neměli pomůcky - sešity, knížky, s poruchou chování... Říkám tomu, že jsme si museli jako skupina vyjasnit pozice. Je to blbý, ale je to tak. Skupinu jsem si zvládla tak, že po čase byl klid, stačilo jen jednou zvýšit hlas nebo se podívat pohledem kobry

a udělali jsme dost práce. Letos tuto skupinu dostali kolegové, a nemají problém, ty děti už jsou zvyklé, přísní jsme tam všichni stejně.
Vůbec se mi letos učí dobře a zvýšit hlas až na výjimky nemusím, ale je to tím, že jsem si svoje skupiny musela nastavit na svoje pravidla, která byla náročnější, než je měla předchozí učitelka, děti vědí, co očekávat a funguje to dobře.
jinak můj včerejší zážitek z druhé třídy - dvě třídy máme na tři skupiny, jedna kolegyně chyběla, děti jsme si přerozdělovali, a celkově byly nějaké divoké, což mi potvrdila i jejich učitelka. snažím se vždy s nimi hrát i hry, funguje to, chodím tam ráda, už mám děti naučené, že vědí, co mají dělat, když dám pokyny jen v AJ, nemusím používat čj. tak jako mnohokrát předtím jsem si děti dala do dvou řad, kdy děti ve dvojici trénují jednoduchý rozhovor - představit se, přivítat i rozloučit, říct svůj věk. pak se vymění a mluví s dalším v řadě. umějí to, děláme to velmi často. přesto z toho včera bych chumel a jak jsem dala pokyn, aby začaly mluvit, byly hlučné a vůbec, aktivita prostě nevyšla - více faktorů, stane se. jenže, zrovna v ten moment mi do třídy vlezla cizí maminka, která si spletla třídu a než jsem z ní vypáčila, koho potřebuje, děti se rozjely tak, že jsem musela zařvat, abych je zastavila. tzn, kdyby měla tato maminka soudit jen podle téhle jedné zkušenosti, usoudila by, že někdo tak nekompetentní tam nemá co dělat.