Re: Vtipné historky

Ja nedávno viděla nějaké ty spolužáky. ..a jsem tak jinde, ze to byl celkem děsný večer. Pak jsme jim tedy tři zdrhli jinam a musím říct, ze jsme se nasmali az to bolelo:)

Ti ze základní školy. ..to je úplně mimo. Z těch mám stísněné pocity, když jsou v hromadě.

Jinak ty z práce bývají drsné, pokud někdo nezná obor s lidmi, nebo nemá zátěžové situace v práci - typu přejel jsem člověka lokomotivou- tak většinou postrádá lidskost. Jenže ti, co to moc prožívají nejsou právě vhodni adepti na tu práci.

Stejně tak stěží pochopí maminky s bezproblémovým tehotnenim a rozenim můj šibeniční humor na téma mých těhotenství.

V práci- mluvím s paní, která nás vybavuje materiály a pomůckami. Chcete vrátit služební mobil? ( šla jsem brzy pryč z vlaku do kanclu na počátku těhotenství ) Ona- zatím si ho nechte. Znáte se...zas vám ho budu za měsíc vracet.
Me to třeba hrozně pobavilo. Věřím, ze takový humor ovšem moc lidí nezvládne.

A co teprve komunikace s manželem na téma mimino a ne zrovna dobré testy...ale to neznamená vůbec to, ze nemáme k prckovi vztah. Nesouvisí to s tím. Jen my takhle "brecime"

No a to je pak to o čem píšu. Korektní humor to není, ale da se s tím toho dost vydržet :)