Re: Zážitky z porodnice

První porod ošéfoval budoucí tatínek, který zprvu k porodu ani nechtěl. Nafasoval modrý jednorázový obleček, rukávy si vyhrnul nad lokty, nohavice ohrnul nad kolena a bosý "asistoval" . Měla jsem tam velkou vanu a na výběr tam byly olejíčky od Weledy, pamatuju si, jak dělal, že je dealerem Weledy a vychvaloval přednosti jednotlivých olejů (vana mi nesedla, musela jsem ven, ale alespoň nám to tam krásně vonělo). A pak jak volal, že vidí vlásky, asi aby mě povzbudil, že už už, ale dítě mělo hlavu jak koleno, jak jsem posléze zjistila .

Druhý porod byl rychlý, hodina a půl od příjezdu do porodnice, na olejíčky nebyl čas, bylo to fajn, protože jsme měli tutéž porodní asistentku a po porodu dětskou sestřičku jako předtím, to potěší...tam si vybavuji, jak říká asistentce, že si mohl vzít ten obleček od minula (má ho schovaný na památku ).

Při prvním porodu se mnou pak byl ty dvě hodinky v místnosti po porodu a pak až do půlnoci na pokoji (nadstandard), sestřičky ho pouštěly domů zadním vchodem , podruhé šel vyzvednout starší dítě od babičky, to zmizel rychle. Během návštěv ho strašně drtilo, že každou půlhodinku někdo zaklepal a aniž by čekal na vyzvání, hned vcházel - tu paní na vysypání koše, druhá na otření stolků, třetí vytřela, čtvrtá skoukla mimino, pátá to, šestá to a sedmý topenář na kontrolu trubek :-D...jako že nemám soukromí. Mně to bylo jedno, měla jsem zdravé miminko a kolem bylo čisto, když jsem tuším tady na rodině viděla fotky z porodnic v Rusku, tak díky Bohu za paní uklízečky s hadříky...(navíc je nemocnice velkým zaměstnavatelem v našem reigonu s vysokou mírou nezaměstnanosti, tak nějak mi přišlo fajn, že ty ženské mají práci).