Re: Jedu poprvé v životě na služebku a panikařím

No jasně že mám nervy i z komunikace s místními. Ale budeme mluvit anglicky, což není rodná řeč nikoho z nás, tak doufám, že nebudu za trotla.
A s tím oblečením - měla jsem v plánu si pár slušných kousků pořídit kvůli své práci (začala jsem pracovat po 15 letech doma...). Ale tohle je fakt fofr. Kamarádky v místě bydliště téměř nemám a fond od šéfa nepřichází v úvahu. Netroufla bych si o něco takového zažádat a on nejspíš nepředpokládá, že bych neměla co na sebe.