Re: dcera nechce na školu v přírodě

Maargitt - ve vaší situaci bych dceru na školu v přírodě neposlala a fakt bych ji co nejrychleji přesunula někam jinam....to nadšení, o kterém píšeš, že vydrželo po návratu dva týdny, to byl pravděpodobně takový zastírací manévr, protože ve skutečnosti má obavu ze změny...znám to od syna...radši mi bude tvrdit, že mu něco vyhovuje, i když vím, že to ve skutečnosti není pravda...prostě nemá rád změny a cokoli nového v něm vyvolává obavy...když se nenecháš odradit a změníte tu školu, tak ona potom zjistí, že obavy byly zbytečné a postupně se uklidní...Jinak my to měli se školou v přírodě tak, že syn byl poprvé letos na podzim (ve 2.třídě, bylo mu 7....), nikdy předtím nebyl ani na dva dny pryč z domova, ani u babiček...jen jednu jedinou noc měli přespání ve školce....ale to bylo ve známém prostředí, se známými lidmi apod. Kupodivu ani jednou nepřišel s tím, že na školu v přírodě jet nechce...ve škole si o tom hodně povídali, motivovali je, takže se všichni těšili a paní učitelka nám mimo jiné i kladla na srdce, ať se je snažíme udržet zdravé, že když pak někdo nejede, tak je pak prostě trochu mimo, protože nemá ty společné zážitky....syn tam byl naprosto nadšený, podle paní učitelky prý nejnadšenější dítě, ráno prý vždycky chodil za všemi dospělými a nevěřícně jim oznamoval, že je úplně poprvé pryč od maminky a přesto to všechno skvěle zvládá....ale bylo to úplně v jiné situaci, než u vás - syn má ve všechny dospělé, co s nimi jeli, absolutní důvěru a my taky...byla jsem zvědavá, jak to bude zvládat, ale vydržela jsem a za těch 5 dní jsem paní učitelce nepsala ani nevolala ani jednou, jen poslali na stránky školy zprávu, že dobře dojeli a pak asi dvakrát poslali fotku s pár řádky, jak se mají...ale měli fakt pohodové podmínky - jeli společně se třeťáky, všech dohromady jich bylo 15, bylo na ně 5 dospělých...