Re: dcera nechce na školu v přírodě

Promiň ale s dítětem, kterému je špatně, jdu k doktorce, ne do školy a už vůbec neřeším školu v přírodě, kam stejně jet nechce. Dost možná dostaneš paragraf a doporučení už ji do té školy nikdy nevodit. Třeba tě doktor probere, protože jinak už nevím kdo.

Ty se asi bojíš, že tu "lepší" školu ztratíš a přece tvá dcera nebude chodit do běžné školy.

Co jsem pochytila, tak dcera zatím:
- měla problémy v matematice, museli jste krokovat a příklady počítá chybně,
- píše strašně,
- má problémy se čtením, musí slabikovat,
- soiálně školu nedává (a to asi i přesto, že měla odklad/je z těch starších dětí).
Co jí teda jde? Nemyslím to nijak ve zlém ani ji neshazuji ani netvrdím, že jednou nebude skutečně dobrá, ale že teď v prostředí, kde je, není.

V bilingvních třídách se očekávají děti, kteří už čtou (nebo aspoň začínají sami číst), počítají minimálně do deseti, mají výdrž, odolnost, výkonnost, paměť - co z toho má teď dcera? Teď je jí tak zle, že nejspíš nic.

Ono to jde někdy i bez těchto vlastností a dovedností, ale podmínkou jsou rodiče a dítě, které tomu ten čas věnují a denně dřou a ne každý to dá.

Troufám si tvrdit, že obtížnější kroužky jdou do pozadí i u těch nejlepších dětí (a omezují se na družinové, nenáročné), protože bilingvní výuka prostě náročná JE, i když tomu nevěříš. Asi ještě pochopím milovaný balet, ale klavír, který se musí denně cvičit, to je na mě opravdu moc.

Omlouvám se za ostřejší příspěvek, ale už mi opravdu vadí situace, kdy dítě zvrací a matka zakládá další a další diskuze, kde řeší, jestli dítě pojede na školu v přírodě a co na to tatík... necháš dceru ničit kvůli němu? Do jaké míry?

Ta škola, kterou jste zkoušely - jistě byla nějaká lepší, že? No, ona potřebuje skutečně nějakou lepší, ale lepší jinak, než si myslíš.