Co přichází poštou aneb Ideologie na školách

Nutno říci, že v roce 1988 jsem byl studentem IV. ročníku gymnázia, kdežto v letech 1998 až 2014 ředitelem gymnázia, tedy dívám se trochu jinýma očima. Nicméně:

Co je stejné?
Ideologická indoktrinace je ukotvena v hlavních školních předpisech a zákonech. V roce 1988 jistě obsahovaly vedoucí úlohu strany, dělnické třídy a podobně. Nyní Školský zákon uvádí hned v úvodu:

„Zásady a cíle vzdělávání: …cíli jsou zejména … pochopení a osvojení zásad a pravidel vycházejících z evropské integrace jako základu pro soužití v národním a mezinárodním měřítku… získání a uplatňování znalostí o životním prostředí a jeho ochraně vycházející ze zásad trvale udržitelného rozvoje...“

Gender, rozličná „lidská práva“, boj proti xenofobii… Tyto „ústavní“ principy jsou pak široce rozpracovány v rozličných navazujících kafkovsky závazných/nezávazných dokumentech, rámcových vzdělávacích programech, maturitních okruzích, mimoškolních aktivitách, studentské „odborné“ činnosti a podobně.

Zkrátka identický stav. Identická je i míra nesvobody – tedy učitel, který podobné věci považuje za zhoubné, je může s větším či menším úspěchem ignorovat, ovšem nemůže proti nim aktivně vystupovat – to by hrozily existenční problémy.