Re: Ženský šovinismus

"Jasně, on to může otočit, že když platí nájemné, tak pronajímatel je povinen poskytovat mu nějakou úroveň bydlení a v tom asi mezery oproti skutečně komerčním záležitostem jsou."

Valkýro, možná ti to uniká, ale oficiálně jste pořád ještě MANŽELÉ, takže to žádný komerční vztah není a ani být nemůže.

"Co bych jako měla dělat? Držet hubu a krok, nechtít po něm nic a ještě mu vyvařovat a sloužit?"

No ale vždyť ty to víceméně děláš, akorát u toho nedržíš s prominutím tu hubu.

"Stejně celá tahle situace vznikla z toho, že on má odjakživa pocit, že mu málo sloužím a že na mě doplácí. Přitom domácnost je jen na mě od začátku, jen on by si představoval víc uklizeno, víc navařeno, lepší atmosféru, udržovanější ženu...."

Tady zase ale mluvíš spíš jako manželka než jako spolubydlící.


Možná by ses měla rozhodnout, co teda vlastně jste - jestli jen spolubydlící bez jakejchkoli nároků na pocity a intimno toho druhýho, nebo přeci jen ještě trochu partneři.

Je to takovej podivnej propletenec a ty jsi až mrtvolně pasivní, uděláš přesně co ti tvoje okolí řekne, asi tak jako puberťák, kterej se občas "vzchopí" k revoltě spočívající v tom, že si naschvál neuklidí v pokojíku. Ale jinak nejen že skáčeš jak ostatní pískaj, ale ještě předjímáš kilometr dopředu, jak pískat budou, a že budou určitě pískat ve tvůj neprospěch. Neustále operuješ tím, že celý tvý okolí včetně tvejch nejbližších tě nesnáší až nenávidí (než začneš nadávat mně, tak si přečti svoje příspěvky).