Re: Tykání od dětí

Aleno,sice odbocuji od tematu tykani/vykani a zaroven porusuji svoje predsevzeti se k tematu naseho skolniho zarizeni uz nevyjadrovat, ale neda mi to... jakmile nekde neco pisnu, tak ty si to hned rada prectes...uzasna rychlost,to mas snad nastavene nekde nejake upozorneni, kdyz nahodou zrovna nick Shira napise jedno, dve slova na Rodince, ze? Ano, uznavam, jsem evidentne "rozumu mdleho", ze jsem si "nevsimla", resp. nechtela si vsimnout, videt, slyset nejen to, ze se tam tyka, coz je vcelku nepodstatne, ale stejne tak jsem neslysela resp. nechtela slyset cca 90% negativnich nazoru a odrazovani od teto skoly, se kterymi jsem se tehdy ve svem okoli setkavala. Mne se skola tehdy moc libila, mela jsem z ni opravdu dobry pocit (2x jsem tam byla na Dni otevrenych dveri a 2x odchazela odtamtud nadsena) a strasne ji chtela pro sve dite s myslenkou, ze lepe vybrat nemuzu, i kdyz jsem se kolem sebe setkavala s nepochopenim...ale on kdyz je clovek pro neco nadseny, tak bohuzel nejak neslysi a nevidi resp. nechce videt, slyset a pripoustet si nejaka negativa a ani se pak tak uz nejak po tech info nepidi, protoze se boji, ze zase uslysi neco negativniho, co slyset nechce...Ano, nevedela jsem, ze si tam lidi tykaji, netusila, jsem jake alternativni tipky rodicu se tam koncentruji a hlavne jak se chovaji, mela jsem za to, ze se s nimi da v klidu koexistovat atd. atd. Hodne jsem tehdy dala prave na ten muj dobry pocit z te skoly, kteremu jsem verila, ze me nezklame, nicmene bohuzel jedine a da se rici ojedinele, ale zato o to presvedcivejsi, kladne reference jsem ziskala zde na Rodine a samozrejme se jich chytla a drzela jako kliste. Byla jsem presvedcena, ze nick, ktery zna diky sve zvidavosti i pozici, na vsech skolach v Praze kazdy cm ctverecny je nejlepsi zarukou tech nejpravdivejsich referenci.Jo, uznavam, ze znalosti toho nicku jsou v teto oblasti opravdu siroke, ovsem dost ovlivnene svym alternativnim zamerenim, ktere, jak vis, ja absolutne nesdilim.To jsem tehdy nevzala v uvahu. Jinak nemam nic proti alternativnim formam vyuky typu Hejny, geneticka metoda ci skupinkova prace a valeni se po koberci, naopak, diky Hejnemu zacala na stara kolena bavit matika i me... Ale to nema smysl rozebirat.Momentalne jsem bohuzel opet ve stavu, ze nadavam na skolu, jen se rano probudim,uziram se tim cele dny, pak vecer potkam jeden den znamou od videni, ktera se me opta: "A kam ze vy to vlastne chodite? A jste tam vubec spokojeni,vzdyt na to kazdy nadava?" Zavrcim, ze dite spokojene je, a vic to nechci rozebirat, doma to obrecim. Dalsi den potkam jinou znamou, opet dojde rec na skolu a opet, aniz bych ja cokoliv negativniho rekla, tak se dozvim podobny nazor...totez bylo tehdy pred lety, jen jsem to tehdy vytesnovala a nevnimala, ted to vidim a vnimam a o to vic me to mrzi.Doma kdyz pak cela zoufala se vztekam a brecim zaroven, ze jsem naprosto neschopna matka, ktera za 3 roky neni schopna skolu diteti zmenit a ze ted je posledni sance jeste ucinit nejake razantni rozhodnuti, tak se mi dite srdceryvne rozbreci se slovy: "Maminko, neber mi tu skolu, me se tam libi, ja to tam mam rad, mam tam kamarady, hodne ucitelky...ja jinam nechci" Tak co muzu delat? Ujistim ho, ze je hlavni, ze se tam libi jemu, ze nikam jinam nepujde, otřu slzy jemu i sobe, jdu se uklidnit cokoladou a jede se dal...a takhle se dojede snad jeste ty dva roky.Jinak neboj, nikde skolu nepomlouvam, jen se s tim uziram sama,abys me zase nenařkla, že pomlouvam školu kudy chodim...A opravdu uz se nechci k tomuto tematu vyjadrovat a povazuji ho za uzavrene. Ano, dle meho jsem vybrala spatne, ale pro dite mozna dobre, nevim, to ukaze cas, ja vyberu lituju,on je spokojeny, vic se v tom nechci babrat, tecka.