Re: otec u porodu - názory chlapů

Ono záleží na vztahu k matce i tchýni - a to hlavně v té inkriminované době, protože teď máme vztahy dobré, ale tehdy si ani jednu neumím představit u svého porodu. Přece jen, předtím jsem potratila skoro ve dvacátém týdnu, a to doma, zpočátku jsem byla s ještě ne manželem u nich /tedy u jeho rodičů/, kdy mi opravdu bylo zle a místo podpory a pomoci jsem si vyslechla jen nechutnosti a narážky na to, jaká jsem fiflena, kdo to kdy viděl, abych "krámovala" a jen se válela. No a pak jsem to nevydržela a odešla domů a tam to nebylo o nic lepší.
I když moje mamka mi po letech řekla, že netušila, nevěděla, neznala, nevěděla si rady a byla z toho nervozní a nechtěla to řešit.
Pro mne je to nepochopitelný - něco se mi nezdá, mému dítěti je zle, nerozumím tomu, vezmu dítě a jedu s ním do nemocnice a řeším to tam. Nenechám ho doma a nebudu se na něj ještě osočovat, ať z toho nedělá kovbojku a konečně se zvedne, stejně jsem tam jen nadělala - což myslela to množství krve, nasáklý oblečení apod.