Re: Je mi smutno

Terísku, přeju vám ,at to vyjde.
My jsme taky postavili dům svépomocí, jedná se o velký dům. Aby se ten dům splatil, tak jsme dřeli jak mourovatí v práci, po odpolednech a nocích dřeli na stavbě, potom jsme teda odjeli do ciziny vydělat na hypotéku, tam se narodily děti, do práce jsem chodila jako těhotná až do posledního dne (jejich systém to umožňoval), po třech týdnech po porodu zase do práce (už část. úv), takto se nám tam narodily tři děti, pak jsme se vrátili do čr s malými dětmi a už to jelo, dodělávka domu, zahrada byla v hrozném stavu, na všechno sama, manžel přes týden pryč (a měl pocit, že ho nepotřebuju, bo jsem mu každý den nevyvolávala), doma se starala o všechno naprosto sama, dřevo, zahrada, brambory kopat atd.
Nastoupila jsem do velmi náročného zaměstnání, stres neskutečný a takto to jelo ož do lonského roku. Loni mi zničehonic začaly velké zdrav. problémy, děcka jsem zjistila, že si mezitím už našly to svoje a moji prezenci ani tolik nepotřebují a já fakt pocit, že to bylo celkem zbytečné.
S dnešními životními zkušenostmi bych už stavěla výhradě bez svépomoci jenom firma a to bych se velmi rozmýšlela, zda bych do toho šla.