Re: Předložka do/na: do hotelu/na hotel

Protože používám obojí - jdu do bazénu, jdu na bazén - a neuvažuju o tom, jestli se vyjadřuju správně a nebo ne, tak jsem to vyhledala.
Viz.
1.1 Typ ve škole × na škole

Předložka v(e)/do zůstává v tradičním významu místním (Co bylo dnes ve škole nového? Nevezmeš si dnes do školy svačinu?) a ve významu ‚uvnitř budovy‘, obecně řečeno, ‚uvnitř něčeho, co je něčím obklopeno, ohraničeno, prostorově vymezeno‘, např. ve škole máme nové lavice, sejdeme se v baru, vlak vjíždí do stanice.

Předložka na pronikla a dále proniká tam, kde jde nikoli o vyjádření vymezenosti, uzavřenosti prostoru, nýbrž o prostor či místo jako instituci (školu, úřad atp.), pracoviště, místo, kde se koná nějaká činnost nebo ke kterému nějaká činnost směřuje, o vyjádření toho, k čemu nějaké místo slouží, k čemu se (vy)užívá. Pronikání předložky na je tedy motivováno významově: studovat na univerzitě, na konzervatoři, pracovat na fakultě, na katedře, učit na (základní) škole, jít na úřad, na policii (za nějakým účelem), být přijat na školu, jet na školu v přírodě i jet do školy v přírodě. Předložka na je v uvedených případech již vžitá. Dublety pracovat na dole, na závodě vedle rovněž běžného pracovat v dole, v závodě řadí mezi spisovné již SSJČ.

1.2 Typ bydlet na koleji, na ubytovně, na internátu, být na bytě, ale bydlet v třípokojovém bytě

I zde je předložka na víceméně již vžitá tam, kde jde o (dočasné) obývání prostoru.

1.3 Typ platit na pokladně, na pobočce, sedět na baru, zboží najdete na prvním patře, koupit něco na prodejně

Spojení tohoto typu vnímáme většinou jako stylově nižší, protože pro užití předložky na zde obvykle chybí významová motivace: spojení platit u pokladny, v pobočce, sedět u baru, zboží najdete v prvním patře, koupit něco v prodejně mají totiž stejný význam jako táž spojení s předložkou na. Jen někdy je spojení s předložkou na významově širší, např. mluvil jsem s ním na bazénu, tedy ‚v areálu plaveckého stadionu‘, analogicky k potkal jsem ho na koupališti, na hřišti. Spojení s předložkou na jsou hojná, prosazují se zejména ve sféře vyjadřování profesního a publicistického. Odtamtud pronikají do každodenního úzu, kde mohou být přijímána různě a někdy působí až bizarně, např. *Obsloužíme vás na vedlejší hale.

1.4 Typ na vládě, na Senátu, na radě, na zastupitelstvu, na městě, na výboru, na komisi se usnesli, rozhodli aj.

Podstatným jménem se pojmenovává instituce (úřad atp.) a zároveň kolektiv (skupina, tým atp.) lidí vykonávajících příslušnou činnost. Jde o vyjádření zkratkovité, významově nepřesné až vágní. V oficiální komunikaci by měla být dána přednost vyjadřování explicitnímu: na zasedání, schůzi, poradě vlády se hovořilo, vláda projednala… Příznak slangovosti může být vnímán velmi silně, hovoří-li se o instituci, jíž je dána (zákonem, volbou atp.) společenská autorita.

Přesto je i v těchto případech pronikání předložky na namísto v(e) masivní, zejména v jazyce mluveném, nejen v méně formálních, ale i v oficiálních komunikačních situacích, a to i v projevech (např. v prohlášeních) veřejných činitelů v médiích.

1.5 Jiné případy

V mnoha dalších případech lze volbou předložky v(e)/na vyjádřit nejrůznější jiné významové odstíny, např. ve shromáždění (= v davu) to zahučelo × na shromáždění (= na schůzi) to zahučelo.


odkaz:http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=640