Re: Pomluva

Stoprocetní souhlas s Pampelou. Mám ověřeno nedávnou vlastní zkušeností. Je to hodně těžké, ale opravdu je nejlepší si toho nevšímat. Čím víc se budeš obhajovat a bránit se, čím víc budeš vysvětlovat, tím to bude horší. Lidi budeš jen utvrzovat v tom (ač je to nelogické), že na těch pomluvách nějaká pravda bude. S manželem dělám ve stejné firmě (cca 600 zaměstnanců), kde dělá většina chlapů. On je děsně žárlivý. Začali jsme mít doma problémy a manžel, místo aby to řešil se mnou, mluvil se mnou, tak po fabrice roznášel, že spím s tím a s tím, že tam s tím chlapem se tahám a tak podobně. Fakt chuťovka. Nic jsem nevěděla, až jeden kolega za mnou přišel a říká, hele, ten tvůj chlap by potřeboval přes hubu za to, co o tobě povídá. Myslela jsem, že mě trefí. Kolegovi jsem vysvětlila nejnutnější a nechala to být, ač to ve mně vřelo fest. Do práce jsem chodit musela, chovala jsem se ke všem normálně, nic jsem neříkala. Až postupně se mně někdo tu a tam mezi čtyřma očima zeptal, jak to vlastně je, že se jim zdálo divné to, co o mě slyšeli. A časem se situace uklidnila.
Ač tě to se.e, nech to být. Rozumný člověk informaci vyhodnotí rozumně a s těmi "jednoduššími" nic nenaděláš. Lidi věří tomu, čemu věřit chtějí a co se jim hodí a ty je těžko přesvědčíš "svou pravdou".