Re: Úřad chtěl zabránit za zády rodiny! jednání o Michalákových u českého soudu

Zdravím. Je to milé jak mne přeceňujete, ale musím se příznat, že jsem se spíše litovala, že zrovna měla čas v době, kdy nedělo se nic s vyjímkou narcistického vystřelku Ruščáka.

Čekali jste, jak vidím, na moje názory na tuto bouří ve sklenici vody? Tak jsem vše zpětně prostudovala, a máte je mít.

Kauza "norští experti". Přečetla jsem pozorně, a nenašla jsem nic, co by neřekla také česká sociálka. Teda s vyjímkou jejích zkušenosti s pakistanskými a jn. mimoevropskými komunitami, totíž takové v ČR teměř nejsou. Jen vůl (nebo Zdechovský) může z věty "Dítě není majetkem rodičů, ale lidká býtost se svými právy" vyčíst to, že dítě patří státu. Patří snad státu dospěly člověk, který je také vnímán tak nějak a do konce má právo i na zastání od státních institucí, když jeho práva někdo porušuje? Informace zvlášť pro Yanull: česká sociálka plným názvem se také jmenuje Orgán sociálně právní ochrany dětí (nikoliv rodiny). Jinak lidé moc neznají o fungování a principech ani té české sociálky, a obecně sociálka není populární úřad. (Já také nemůžu říct že jí chovám sympatie.) Takže reakcem internetového lidu není třeba se divít. Reakcem politiků s radoby angažma pro SPOD věci, se dívit už lze.

Kauza Chalánková vs. Kapitán a Marksová. Více než zákulisí této věci mne zajímá plné znění rozsudku brněnského krajského soudu. Totíž logika tohoto počínaní by naznačovala, že my světoběžníci s 2 nebo 3 adresy trvalého pobýtu jsme privilijovanou skupinou lidí, která může se soudit ve všech těchto místech a zvolit si rozsudek, který výhovuje. Nicméně, podle mých znalosti takto není, a platí to i dle Haagské úmluvy, že věci opatrovnictví mají se řešit na míste OBVYKLEHO POBYTU dítěte, dokud rodina si nezařídí repatriaci nebo vystěhování do jiné země. Ačkoliv v médiích opravdu toho moc nezaznělo, vypadá to tak, že soud rozhodl, že soudit se občaně teda můžou o cokoliv, ale úplatnitelnost rozsudků není starosti soudu.
Zazněla zde domněnka, že takový rozsudek může pomoct u ECHR. No, nemyslím si. Totíž pro posouzení otázky, zdá Norsko porušila něčí práva v kauze M., stačí Listina lidských prav, přiložené protokoly, rozbor odpovídajících norských zákonů, precedentní rozsudky a předložená kauza. Ten samotný fakt, že jiný stát by možná řešil věci jinak, asi by soudce mezinárodní instituce nevzrušil, totiž obecně je známo, že zákony byvají v zemích odlišné, jelikož jsou produktem kultury a politické vůle. Otázka, v čí pravomoci bylo věc řešit, je celkém zásadní, a v jíž uzavřeném kolečku soudního procesu tuto pravomoc nikdo nezpochybnil.
Pan Kapitán právnikem je, jak lze snadně zjístit dle všude v oficiálních místech uvádených titulů. Když mu stalo za to podat stížnost k ú.s. bez toho, aby měl v ruce pravoplatný rozsudek (což je obvyklá podmínka), určitě také věděl, že rodina bude informovaná. Věděl také, že veřejných pláček rodina má dost. Proč to údělal, nemám jasný názor, ale jísté podle mne je to, že podivnost rozhodnutí krajského soudu jeho práce se doopravdy týká.

A na závěr smutné zjíštění na fcb Jordánky, že narcizové v petičním vyboru už se perou veřejně a neúspěch celé kampaně snaží hodit na někoho praštěného, vulgarního, nezodpovědného, bez schopnosti vyhodnotit situace, se sklony využit lidské neštěstí k politickým cílům a t.d. , o co jedině není v tomto spolku nouze. Tak u těchto lidí opravdu neočekávám, aby neodhodili nakonec kauzu jako slupku od banánu s tím, že to zvoral přece někdo jiný.