Re: Matka dráb, být či nebýt?

Mili,
mám syna v primě. nebyl zvyklej se učit, neučí se nijak zvlášť ani te´d, spíš v autobuse atak..Ale přesně, umí to pasívně, protože to přelítne očima a hotovo, už to umí, že jo.
Ale a jedničku, u nich na desítku, to občas není, jelikož pasivně není aktivně, pořád mu to vysvětluju.
Větší problém je u předmětů, kde toho vyžadujou víc, zpracovávají obsáhlejší látku a vyžadujou opravdu pravidelnou přípravu.
Prootže to te´d ještě jde (ještě poslechnou), naučila jsem ho, ještě ten den si tu hodinu, poznámky,přepsat do takovýho studentskýho bloku,barevně odlišenýho, kdy si na každou stranu napíše jen několik informací,prostě to celý roztáhne, doplní poznámkama,z knížky,internetu , zvýrazní fixama..Většinou se k tomu už nemusí vracet a umí to aktivně.
Když je tam nějakje výčet, chemický prvky atd, tak si to ještě přepíše na kartičky ze čtvrtky a ty si vezhme před testem do autobusu,ráno.
Zní to jako buzerace, ale dělala jsme to v primě i s prvním synem, něco si z toho vezmou,já za pár měsíců přestala,ale ty kartičky, ten zvyk, jim zůstal a poznámky si pak taky psali přehlednějš..