Re: Matka dráb, být či nebýt?

Anni, meho syna take bavi uplne vsechno, proste skola je jeden z jeho konicku, vedle hry na housle, na piano, skladani, programovani, startreku, magicu, cteni clarka a asimova, atd atd...spi jen par hodin denne, aby to vsechno stihal Od tech 11ti let je naprsto bezudrzbovy, vse si hlida sam, uceni neresim, skoro netusim, co delaji. Nejstarsi dcera je prave v 1. rocniku (sestce) a vzhledem k tomu, jakeho ma bratra, tak se proste sama taky snazi. Takze ani u ni moc nevim, co berou, jen se podivam, kdyz dela nejake prezentace, jak udelala plakat, apod., ale vubec nezasahuji, nedavam pripominky, neresim. Prospech si drzi stale stejne dobry, zadne vykyvy nepozoruji, s novym systeme ve skole se vyporadala bez problem. U nas opravdu hodne zabira to, jaky ton udava nejstarsi. Nejvetsi orisek bude jednou sedmiletak, ktereho krome fotbalu a minecraftu uz nic moc nebavi. Na druhou stranu si nejlepe udrzuje poradek v penale (kdyz to porovnam s jeho starsimi sourozenci v jeho veku), do ukolu se mu nijak zvlast nechce, ale vlastne je nakonec zvladne uplne v pohode. Nepripadam si u nej jako drab, ale prece jen se zapojuji vyrazne vic, nez u starsich, kdyz byli v druhe tride. Nicmene je jeste malinkej, tak je zbytecne se stresovat dopredu. Nejmensi je kombinace starsich dvou, zatim mi prijde, ze si bere od obou to nejlepsi,a v mladsim synovi ma super partaka na hrani.

Alespon u svych deti se tedy denne presvedcuju, ze nejlepsi je nijak zvlast nezasahovat, nicmene netroufla bych si totez aplikovat u jinych deti. Rodic zna sve dite nejlip