Re: Obezni deti

Ono se myslí, že za mentální anorexií musí být nutně touha po štíhlosti. Ale není to tak. Po jednom "bezva" obědě ve školní jídelně na základce jsem prostě nedokázala žádný jídlo pozřít. Bylo mi z jakýhokoli jídla fyzicky zle. Naši si toho všimli a po čtrnácti dnech, kdy jsem nic nesnědla, šli se mnou k doktorovi. A že jsem sportovala, tak že prej až budu mít hlad, tak se najím. Dokázala jsem občas sníst chleba a něco, občas něco doma - když už byl hlad. Ale stejně bylo peklo vínkendové obědy, kdy když už jsem něco snědla, tak jsem po jídle hned musela jít mýt nádobí a našim nevadilo, že prakticky ihned skončil celý oběd v záchodě, takže o víkendu jsem neměla žádný jídlo. Jakmile jsem to zvládla, tak jsem schválně vypadla z domu kolem desátý a vracela se když už, tak večer - abych nemusela být u společného jídla.
Dneska by se to asi u doktora řešilo, tehdy ne - byla jsem hodně hubená, ale držela jsem se na těch 45-47 kg a to stačilo.