kat, asi si nevybereš, všude je něco. já jsem odmítla jít do bytu, koupili jsme domek, samostatně stojící, na vesnici blízko velkho města. je tu klid, ticho, resp bývá tu klid. jednu dobu, když bylo jedno dítě malinké, a dávala jsem ho spát n zahradu, tu jezdíval vesnický pitomeček na prskoletu, jak to bylo hlučné, takové to malé rachotící prskátko. jinak byla naše ulice tichá, byla tu špatní cesta, auta jezdila pomalu. pak začčal problém se sousedem, usmyslel si, že chce kus naší zahrady, jeden rok jsme tu měli vytopenou zahradu (příčina se nenašla, voda přišla a odešla, ale zahrada mokrá a všechny kytky a tráva byly zničené), šlo to od souseda, ale ten to popřel a když jsme se chystáli pozvat odborníka, voda přestala téct. soused neuspěl, ale rozhodl se stavěl do výšky, mělo to být patro domku, je z toho monstrum, lije beton na kamenné základy, čekáme, kdy mu to spadne. bývá pryč, jezdí pracovně mimo republiku, ale když tu je, dělí na baráku, takže mi večer řve řezačka či co to je, smrdí svářečka apod. už aby to dostavil, snad bude klid.
nedávno udělali novou cestu, jedna z mála asfaltek ve vesnici je u nás před domem, což je sice super, děti můžou jezdit na bruslích apod, ale začaly se tu slézat všechny děi z vesnice, protože je to jedna z mála sjízdných ulic, a hlavně tu začala auta projíždět fakt rychle a ve větší míře. takže dřív to byl sice tankodrom, prašná silnice, nadávali jsme, že to je na oddělání auta, ale teď nemůžeš pustit dítě před dům na brusle nebo kolo, protože tu jezdí rychle.
ale jinak jsme tu spokojení
