Re: Když jídlo znamená nutné zlo

Přesně tak. Normální je, když mají lidi radost, že dětem chutná. Myslím, že je to snad i nějak biologicky dané. Skoro nic mě nedojme víc, než dítě, co si nese něco dobrýho a tááák se na to těší. A hladový dítě - kvůli tomu lidi páchají zločiny, aby je nakrmili. Kontroluju apetýt i u dvacetiletýho syna a znervózní mě, když nemá zrovna hlad.
Je strašně divný, když někdo nemá radost z toho, že dětem chutná. Když se bojí, že ztloustnou. Opravdu si myslím, Spirálko, že bys svůj vztah k jídlu měla řešit, a to velmi energicky. S odborníky, samozřejmě.
Viděla jsem přece před pár lety tvoje fotky i fotky dcerušky. Snažila jsem se přesvědčit, že nejsi tlustá, že vypadáš dobře (mnohem líp, než jsem tenkrát vypadala já). Malá byla úplně normální holčička, i při podrobném zkoumání jsem na ní neviděla nejmenší známky nějaké nadváhy.
Je to taková nemoc - anglicky se jí tuším říká "distorted body image" nebo tak nějak, prostě pokřivené vnímání vlastního těla, nejspíš i těla svého dítěte, řekla bych. Ty tu nemoc asi máš, jinak si to nedokážu vysvětlit.