Re: Barákové komunity

Taky preferuji zdvořilý odstup. Já bydlím v místě, kde se vytvořila v minulosti těsná komunita 5 rodin z okolních domů, které si sice pomáhaly, ale zároveň si doslova "čuměly do talíře" (s okny do vnitrobloku do šlo doslova) a o kdo udělal jinak, bylo špatně a tohle pojetí přecházelo na potomky. Když jsem se sem přistěhovala zpět po letech (v dětství jsme tu taky chvíli bydlela), měla jsem pár let práci, rodinu i kamarády na opačném konci města a místní komunitu jsem nevyhledávala, jsem hodně málo družná. A už to bylo špatně a už koukaly, co by na mě našly, aby mohly dělat zle - týkalo se to hlavně žen. Po dost letech vzájemného napětí se to tu nějak zamíchalo, jedni se odstěhovali, další rozvedli, předchozí generace zestárla tak, že už je místní žabomyší spory nezajímají a je konečně KLID. A bavím se tu blíž jen s jedním sousedem, s tím i grilujeme a chodíme do hospody. A postupně se dozvídám, co se tu povídá o mojí babičce, která si zakládala na tom, jaká je "slušná ženská" a jaké přitom byla sousto pro drby, které se vypráví ještě v další generaci, ona si myslela, že je jedna z nejváženjších členek komunity A samozřejmě mnohé z toho se hned navázalo na mě. A já tedy slušná jako babička rozhodně nejsem, tak tím spíš
Zlatej odstup a komunikace jen na úrovni zdravení.