Re: Jak se nezbláznit při péči o člověka po CMP

Děkuji za info.
No domluví se a ne heslovitě. Mluví samozřejmě hůř, ale mluví ve větách, skloňuje jen je mu hůř rozumět. Rehabilituje, cvičí i doma, nahlas čte s dohledem, do toho chodíme na procházky. Myslím, že je to nezpracovaná psychika a navíc ještě velký kuřák momentálně bez cigaret .
Levá ruka je slabší, ale posun tam je, nemůže moc nosit věci, ale úchop má. Jemna motorika teda nefunguje, ale na to, že po příhodě nemohl hýbat rukou od ramene je to výrazný posun. Pravá ok.
BOhužel, je to člověk od mlada negativní, pesimistický a občas mu něco i ostřejšího ujede, takže o zábavu máme postaráno. Do toho je naštvaný, že je na nás i závislý, je toho víc.
Jezdím na 2-3 dny jednou za 14 dní (bydlím 200 km) a pomáhám mámě, aby mohla obstarat svoje věci, šla si zacvičit. Mimo to se tam v týdnu cca obden krátkodobě střídá i bratr, nakupuje zařizuje, pomáhá. Já se snažím pouklízet a postarat. Ale přiznám se, že za dva minulé dny jsem plná negativních emocí. jednou jsem ho i sprdla a pak je nám to všem líto. Všichni toho máme plný brýle. Ale tolik sprostých slov za ty dva dny jsem neměla za poslední rok a to nejsme s manželem taky žádní svatoušci .
Nicméně léky budu muset konzultovat, jsem ráda, že mu vysadili ty na diabetes a ještě na dýchání, ale i tak je to koktejl. za 14 dní máme domluvenou cévní ambulanci.
Díky všem za starost