Re: Přestěhoval se někdo z vás z velkého města na (téměř) samotu?

Renko - babi topila v baráku v jedný místnosti - teda prakticky to byly dvě - kuchyňka s koupelnou a obytný prostor. Tam byla taková ta kamna, jak se na plotně normálně dá vařit /ale neměla troubu/ - v kuchyni měla normální sporák.
Takže přes kamna vytápěla dřevem - stačilo opravdu málo a bylo teplo.
Když kdokoli přijel na návštěvu, tak prostě hodinu štípal - na to babi fyzičku neměla, ona si dělala třísky. Spala pod komínkem /roura od kamen/ - tam bylo teplo pořád. Jenže už jsem psala - byla tvz. rodilá, tudíž ji znali staří i mladí a i staří řekli dětem - zajdi za babi, jestli něco nepotřebuje /a to byli cizí, ne vlastní/, doktorka zajížděla, veterinář jezdil, z knihovny jezdili a pořád tam bylo rušno. A babi byla zvyklá na tohle desetiletí, v patře se zatápělo jen když jsme přijely my děti, jinak tam nikdo nebyl. Takže večer zajistit, aby na ráno měla dříví, pak ráno vstát, zajít ošetřit slepice, ovce a zase to dříví. Kouknout po okolí, otevřít do síně na znamení pro ostatní, že je OK a je doma. Něco uklohnit, něco přečíst, něco na zahrádce. Prostě byla zvyklá. Pak ji přesadili do tzv. pohodlí a ona umřela.
Jenže si myslím, že přesadit do baráku na samotu člověka, co je zvyklý na panelák, umře taky. Vlastně přesadit seniora kamkoli je z větší části průser.