Re: Jak dál s prací?
Byla jsem na tom trochu podobně - během MD/RD jsme se odstěhovali, takže na své původní dobré místo jsem se vrátit nemohla. Byla jsem smířená s tím, že mimo Prahu si co do profese a platu nebudu moct moc vybírat, ale rozhodně jsem chtěla poloviční úvazek, abych se neuhonila, abych měla čas na rodinu, dům, zahradu a výhledově i tvořivou práci na volné noze. No a protože mimo Prahu je poloviční úvazek ještě větší sci-fi a já nic vhodného poblíž najít nemohla, začala jsem taky pokukovat po profesi asistenta pedagoga, kde je relativně častý. Nejdřív jsem se přihlásila na kurz, který měl začít za půl roku, a do té doby si to ještě mohla rozmyslet nebo hledat dál. Kurz byl fajn, pro praxi jsem si rovnou hledala školu, kde bych mohla následně pracovat (sympatická škola v dojezdové vzdálenosti, kde by mohli výhledově AP potřebovat). Oproti plánu jsem zakotvila v mateřské škole a jsem moc spokojená. Nikdy jsem si nedovedla představit, že bych učila děti, nemám na to ani hlas ani přirozenou autoritu

. Ale asistovat mě baví - je to smysluplná a různorodá práce, jsem pořád v pohybu, podstatnou část pracovní doby trávím venku, pracovní dobu mám přesně takovou, jakou potřebuju, abych stihla dát ráno děti do školy a školky a po obědě je zase vyzvednout, a finanční ohodnocení není špatné. Důležitá je taky osobnost ředitele a pracovní kolektiv, i v tomto ohledu mám štěstí.
Takže já doporučuju. Družina může být taky fajn, ale pracovní doba se bude hůře kloubit s dětmi. Já mám volná odpoledne a můžu rozvézt děti na kroužky, kam by se jinak nedostaly (bydlíme na vsi, většina kroužků je ve městech).
Odpovědět