Umí vaše rodina přijít včas ke stolu?

Pomalu každodenní boj. Do určité míry už to beru jako folklór, ale stejně mě to čílí. Celý dětství jsem poslouchala, jak se rozčiluje máma nad tátou, a nakonec mám doma lautr to samý Že děti, to ještě pochopím, ale muži v naší rodině jsou s tím úplně nemožní. Oznamuju s předstihem - za půl hodiny bude jídlo. Za 10 minut bude jídlo, připravte stůl. Za 5 minut bude jídlo...Jídlo je hotový! A v naprosté většině případů se teprve teď začne uklízet zabordelený stůl a řešit nádobí. Pokud to povaha jídla a okolní situace dovoluje, uklidím to a prostřu sama -kuchyni mám trapně na druhým konci baráku než jíme, (trvale) provizorní řešení. V tom případě se muž teprve s oznámením hotového jídla zvedá a místo ke stolu jde přiložit nebo na delší dobu na záchod Takové žabomyší domácí války