Chlap vymýšlí jednu botu za druhou a já už nemůžu

Jsem fakt v koncích. POtřebuju se asi jen vypsat, rada neexistuje.
Začalo to, když jsem čekala třetí dítě, tak mi měsíc před porodem řekl, že si vezme tak půl roku neplaceného volna. Byla jsem v šoku, ale nakonec jsem ho přesvědčila, že tedy půjde na mateřskou, abychom měli alespoň nějaké peníze. Jenže o děti jsem se starala jen já a on seděl u počítače. Celý ten téměř půlrok. Finančně to byla pohroma.
Pak nastoupil do práce a trvalo dobře rok, rok a půl, než jsme se finančně vyhrabali z nejhoršího.
Před dvěma roky přišel s tím, že je unavený a chce pracovat na poloviční úvazek. Nesouhlasila jsem sa tím, ale to bylo tak to jediné, co jsem mohla dělat. první rok nedělal nic, druhý rok si nabral nějaké DPP apod, ovšedm u něj je klasika, že sedí u počítačer celý den, vstává v noci (vzbudí celou rodinu) aby dodělal nedodělávky, ale stejně nic nedodělá, provaří naprosto termín, nikdo mu nic nezaplatí a tak stále dokola.
A včera mi oznámil, že dal výpověď i z toho polovičního úvazku a bude fungovat jako OSVČ. Živnosťák nemá, zařízeného nemá nic. je tedy s kýmsi domluven, že pro něj bdue pracovat prý.
Já už fakt nemůžu. Jsem na tom tak, že už mi dělá problém i dýchat, v jakém jsem z toho všeho stresu. Když mu cokoli řeknu, je chyba ve mě, moc utrácím.
Najít si práci není tak úplně jednoduché, jsem doma deset let a on dětem nedá ani snídani. Je věčně zaneprázdněný, dodělává stále nějaké nedodělky, ale peníze nikde. Na tom aby měl živnosťák ani nezačal pracovat, ví o tom kulový, když jsem mu ukázala, kolik bude platit na zdravotním a sociálním, tvářil se překvapeně. Dneska mu volal zákazník, pro kterého už asi rok dělá nějaký větší projekt (zaTÍM Z TOHO NEBYLA ani koruna) a ptal se, zda nechce zálohu, tak mu řekl že ne, že nemá živnosťák. Přitom ví, jak na tom jsme. Navíc má propadlou občanku i řidičák, takže to vyřizování bude docela zajímavé,. Trvalé bydliště má 200 km daleko.
Mám ho umlátit válečkem nebo... ? už fakt nemůžu.....