Re: přestup na jinou ZŠ

Hele, máš-li možnost ho dát na dobrou základku s dobrým třídním, tak neváhej. A považuješ-li další rok na vaší škole za újmu na dítěti, tak tuplem pryč nebo budeš litovat jako já. Já jsem se takhle rozhodovala loni, resp. nespokojená jsem na té škole byla od první třídy, dá se říci od první minuty, ale nějaký čas bylo dítě spokojené, zbožnovalo svoji paní učitelku (i já jsem ji měla ráda, byla fajn, vadily mi tam ve škole a ve třídě jiné věci, učitelka ne), takže jsem nechtěla dítě připravit o kamarády, o hodnou paní učitelku, která se snažila, jak mohla, byť díky intervenci rodičů ta výuka tehdy taky nebyla úplně ideální... pak nastal okamžik, kdy byla opravdu vhodná doba odejít a další vývoj sliboval z mého pohledu opravdu průšvih, co se vzdělávání týče, bohužel jsem nemohla změnit školu kvůli rodinným starostem - na začátku nového školního roku (resp. už ke konci prázdnin před tím), kdy by bývalo mohlo dítě přejít jinam, jsem byla 100 km od Prahy a pečovala o staré a nemocné rodiče, kdy máma byla na plánované operaci kyčle, táta tam nemohl být sám a doufala jsem, že po pár týdnech se vše vrátí do normálu a já zase do Prahy a pokud pak uvidím, že se to tedy opravdu ve škole strávit nedá, tak změníme školu během roku, bohužel situace s našima se nakonec tak zkomplikovala a vyhrotila, že i když už jsem pak v Praze byla, tak celý půlrok byl sled tak šílených událostí, vpodstatě jedna rána za druhou na všech frontách, že na školu mého dítěte mi už opravdu nezbývala síla a jen jsem registrovala, že do nějaké školy chodí, ba dokonce díky neznalosti situace jsem v zpočátku měla pocit, že nastal posun k lepšímu...když jsem se pak z toho všeho začala v druhém pololetí postupně vzpamatovávat psychicky i fyzicky a začala zase vnímat, jak to u nich ve škole funguje, tak jsem si teprve uvědomila, že to je ještě mnohem horší, než jsem si vůbec dovedla představit a uvažovala ještě na 5. třídu o přestupu jinam i s tím rizikem, že půjde se známkami mega-dolů, že půjde do nového kolektivu, že se bude připravovat na přijímačky na 8G a že bude muset dohnat všechno to, co jaksi tady nepochytil a znovu si osvojit aspoň základní učební návyky, které již za těch pár měsíců stačily vymizet. I dítě, které už bylo z tamní výuky demotivované chvílemi tehdy souhlasilo se změnou. Podobně jako ty, jsem ale váhala, co je větší zlo a rozhodla se, že by to bylo moc změn najednou a zkomplikovala bych mu to ještě více a zůstali jsme s tím, že školu budu ignorovat a po večerech ho doma doučovat vše, co je potřeba. Teď vidím, že to bylo špatné rozhodnutí a měli jsme odejít i za cenu všech těch rizik. Jeho znalosti a schopnosti v porovnání s dětmi z jiných škol jsou opravdu propastně nízké a jsem si téměř jista, že nemá sebemenší šanci uspět u přijímaček, byť jsem ochotna kromě miliónu kurzů, přijímaček na nečisto, knih s testy atd., na to obětovat i valnou část své dovolené a učit se pak s ním doma (bo ztrácet čas návštěvou výuky v jeho třídě je k ničemu, tam vědomosti opravdu nezíská)...bohužel ale on je extrémě líný, díky absenci povinností ze školy, chválení a jedniček za nic, nemá potřebu se něco učit, díky stylu výuky se ani nedokáže učit a nedokáže se soustředit déle něž chvilku (po první třídě dovedl déle, lépe a soustředěněji pracovat než teď), takže mám pocit, že není v mých silách ho přimět k nějaké kvalitní přípravě a nacpat mu do hlavy vše, co tam chybí. No, co se dá dělat, na přijímačky se budeme připravovat jak jen to půjde, byť šance na úspěch opravdu není, nicméně ta příprava mu jen prospěje tak jako tak, posléze zkusíme přesun na nějakou lepší základku, kde se ovšem také dělá přijímací řízení, ve kterém taktéž nemá šanci uspět (M, ČJ a AJ možná, ale pochybuji, že by stačil pak během pár týdnů doplnit všechny ostatní znalosti týkající se všeobecného přehledu, který je také “nula od nuly pojde” a k přijímačkám na 8G potřebný není, tak se ho zatím neučíme), no a po dalším neúspěchu na výběrovou základku se holt přesune na jakoukoliv jinou základku s normální výukou a normálním prostředím, jen aby byl pryč odsud a pokud se mu podaří se za ty další dva roky jakž takž zcivilizovat, tak zkusí 6G nebo až pak z 9.tř. 4G.
A co se týká toho, že změna kolektivu je to pro ty děti v tomto věku náročná psychicky, to je sice fakt, ale pokud dítě není vyloženě introvert, tak si myslím, že to dá. Moje dítě taky dokáže jeden den ztropit celovečerní hysterák na téma, jak mu chceme zkazit život a připravit ho o kamarády, kteří na téhle škole zůstanou (bo nicnedělání jim, stejně jako tomu našemu, extra vyhovuje) a jak jsme ti nejhorší rodiče na světě, kteří nic nechápou, nemají ho rádi atd. atd. a druhý den přijde s tím, že ho kámoši štvou, protože si nechtěli s ním hrát s tím či oním případně se bavit o tom či onom nebo že se bavili se svými “holkami” a všímali si jen jich a on tam byl jak kůl v plotě a že už se těší, jak půjde odsud pryč a už aby to bylo…a uběhne další den a opět kvílení, jaké tu má super kamarády a že je nechce ztratit a chce zůstat tady…Jeho duševní stavy to je horší než ženská v přechodu a předmestruační syndrom k tomu…no, to ale k tomuhle věku holt patří a bude hůř. Navíc o něj se nebojím, zvykne si všude, je hodně společenský, kamarádský, byť má vždycky z nového prostředí obavy, že tam nikoho nezná atd. (třeba různé příměstské tábory atd.), tak obvykle pak už po prním dni hlásí, jak je to tam super a kolik už má nových kámošů. Dokáže si spoustu věcí zařídit, pořešit, nemá problém jednat s dospělými, s učiteli, s cizími lidmi, i jednu vztahovou situaci zavánějící počínajícím vážnějším problémem dokázal pořešit rychle a účinně sám resp. za přispění vyučující/ho, ale bez mé intervence do školy (jen jsem mu radou přispěla ať požádá o pomoc vyučující/ho).