Re: Taky vám přijde, že jsme hrozně smutný a uhoněný národ?

Ano. Bohužel jsme doma zbytečně uhonění. Souhlasím s kopretinkou.
Žiju momentálně v cizině (už opakovaně) a také to vidím, když se vrátím domů a když si vzpomenu, jaké je to u nás doma. Musím říct, že mě to moc mrzí... Ptám se, proč vlastně? Máme se dobře (fakt dobře ve srovnání se zbytlem světa). Jenže my nedokážeme být plně spokojení, chceme mít ....třeba peníze jako Němci.... Já vím, je to nespravedlivé, že Němci mají kvalitnější jídlo za menší ceny, větší výplaty apod. ale my si nedokážeme říct, že jsme přece v Evropě, vyspělém kontinentu a že i když jsme na tom hůře něž třeba Němci, pořád lépe než celá -Afrika, velká část Asie apod.... Jakoby pořád hledáme, co bychom mohli ještě mít lepší a víc a nevážíme si toho, co máme. A máme toho jako země opravdu hodně. Hodně si stěžujeme a to nás myslím i může brzdit.
V ČR, když jsem byla, jsem pracovala v Praze, na dobrém místě v nadnárodní společnosti, tzn. lidi kolem mě v dobré situaci, finanční i sociální a přesto uhonění. Honí se pořád někdo za něčím - lepší práce (tzn. více času v práci, méně doma), lepší televize v obýváku, lepší mobily, lepší bydlení... A v konečném důsledku nám to "lepší" lepší pocit nepřinese. Začarovaný kruh. Je to v nás.
A bohužel jsme věčně nespokojení.