13.2.2018 23:22:18 jentakj
Re: Aspergerův syndrom-co se u vás změnilo po stanovení diagnózy?
No - do školky chodil k mé kamarádce, ta nás zná a tak ho brala jako takovýho jinýho, ale hodnýho kluka. Ale byla to školka, která patřila k základce a tak když učce přišel divný, tak se zeptala učky ze školky /tý mý kamarádky/ a ona jí prostě řekla, že je takový jiný, ale jinak v pohodě. On si na učku a její systém zvykl a ona na něj prakticky taky. Problémy začaly po přechodu na druhý stupeň, kde bylo najednou víc učitelů a našly se tam dvě učky, který on vyloženě svým chováním vytáčel. Ale pak se to vyhrotilo a byl konec - požádal o změnu školy. A tam to bylo úplně nejhorší, protože ho neznali a vůbec nechápali a on zas nechápal je. Do školy jsem chodila snad denně. Ale šla jsem s ním k dětské psycholožce a pak už to šlo - ve škole jsem vysvětlila, o co jde, on začal chodit na tu terapii a pak si to sedlo. Ale to chodil na soukromou, takže tam byla větší snaha ho pochopit. Bála jsem se přechodu na střední, že to zas začne - a ne, protože tam přišel do zcela nově utvářeného kolektivu, děti se z větší části neznaly, takže ho všichni i učitelé brali takovýho, jaký je - s tím, že je takový a že s ním nehnou. A on už měl věk na to, aby když zjistil, že to s někým je výbušný, tak mohl se jít přímo zeptat, o co jde. Jeho třídní ví ode mne, jaký má problém a tak když v prváku to bylo s jedním učitelem výbušný, tak pomohla - synovi vysvětlila, kde je problém a čeho se má vyvarovat a on to od ní pochopil a upravil svoje chování.
Musím ale říct, že mám pocit, že jak se lépe přizpůsobuje venku, mezi cizími, tak je to mnohem horší doma. Mluvili jsme o tom a já si myslela, že se doma zhoršil, protože se u nás necítí dobře a tak protestuje. Nakonec jsme se dobrali k závěru, že ne, že doma se cítí v bezpečí, ale je z toho, jak se musí venku kontrolovat, unavený a tak doma prostě tu kontrolu vypouští. A já mám taky svoje a pak to kříslo. Takže jsme se domluvili - doma je dovoleno nekontrolovat se - já to neberu osobně, protože on to tak nemyslí a on to má obdobně. Pro cizího to je ale špatně pochopitelná situace - před cizími se hraje.
Odpovědět