19.3.2018 9:24:45 Li.
Re: Jak moc řešíte přístup dítěte ke škole?
Kokeši - rozumím ti. Mám to také doma. Synovi je tedy už 14, takže tam je to ještě podpořené pubertou.
Od života by toho chtěl hodně moc, ale nějak není ochotný se namáhat, něco udělat. Školu má zcela na háku. Přál si třeba na 8G, ale odmítal se na přijímačky připravovat. Když jsem ho nutila, tak prohlásil, že jestli s tím nepřestanu, tak na přijímačky vůbec nepůjde. No, nakonec se zázrakem na odvolání dostal. Tam ale školou jen proplouvá. V předmětech, kterým přirozeně rozumí, kde mu stačí jen výklad v hodinách, má jedničky (matika, fyzika...). Tam, kde se musí doma připravovat (biologie, dějepis...) už to slavné není. Zkusila jsem mu rozumně vysvětlit, že bez domácí přípravy to nepůjde. Chápe, ale učit se nebude. Zkoušela jsem pozitivní motivaci, zkoušela jsem i tresty. Občas hystericky ječím, ale to se spíš jen mně uleví, syna se to nedotkne. Prý chápe nutnost učení, ale nechce se mu. Co s tím, to netuším. Podle psycholožky má nadprůměrné vysoké IQ (152), ale k čemu mu to je, když je tak líný.
Odpovědět