Re: Jak je to u nás

Nezbývá mi než plně souhlasit s Dany. Je to tak. Nálady se u nás opravdu střídají jak mráčky na nebi. Dany, "závidím" Ti Vaší roztomilou holčičku.Naše roztomilá slečna ztropila včera plačtivou scénu, neboť se jí dnes nechtělo na výtvarný kroužek...............a to může být cokoli, aby se nám rozplakala jak když jí na nože berou. Jednou jsou to špatně udělané culíky, pak jsou to třeba kalhoty, které měla včera na sobě a dnes se jí už nelíbí, nebo jen nějaká blbost....jen aby mě vytočila. Většinou se jí nevšímám a ona toho nechá.....ne vždy se to ale podaří
-:(( Kubík je zase - co se týče těchto "obyčejných věcí" v pohodě. Vše se mu dá vysvětlit, nevzteká se, ale zas na druhou stranu je přecitlivělý, též si stěžuje, jak nadržujeme dcerce, také ho nikdo "nemá rád" a přesně se ukazují ty nálady - dokáže být takhle milý a vzápětí odsekává, dohaduje se, všechno mu jde na obtíž.....Jo, nemáme to lehké.... :-)). Ještě že existuje tahle prima stránka, když se člověk podělí o tohle naše "trápení", tak je hned poloviční. A když pak zjistím, že tyhle starosti mají vlastně všichni rodiče, tak je rázem po "problémech" a zdá se, že se vše vyřeší. Stejně jsou to ale naše Zlatíčka, ikdyž na ně někdy hudrujeme, že jó? :-))))))))))
Těším se na další příspěvky a přeji hezký den!!!!!!!!!!!!! R

PS: Ještě jsem chtěla objasnit svou přezdívku - tohle byl nápad mojí dcerky, když jí byly asi 2 roky a od té doby mi tak říká stále!!!!!!!!!!!