Kromě zastánců se k Hejného metodě vyjadřuje i početný zástup kritiků.
Kat | 121378 |
9.5.2017 7:50:21
Macesko, diky! Jak se ti dari?
|
maceška | 10765 |
9.5.2017 7:33:46
Nemám čas číst celou diskuzi, omlouvám se. Jenom chci uvést uvést na pravou míru srovnatelné údaje.
PPPD (pěstounská péče na přechodnou dobu) je alternativou ústavní výchovy, nikoliv adopce. Do adopce jdou všechny děti, které jsou "adoptovatelné", tj. právně volné, malé, bílé, zdravé a žádoucí (tzn. jsou žadatelé o tyto děti). Do PPPD jdou i děti, které toto všechno nesplňují, tzn. počítá se s jejich návratem domů, hledá se v širší rodině nebo se pro ně hledají dlouhodobí pěstouni. Srovnávat počty dětí v PPPD s adopcí je zavádějící a účelové. Samozřejmě že jsou v PPPD i děti, se kterými se "počítá" do adopce, ale čekání na právní uvolnění se neodehrává v ústavní postýlce, ale v náruči pěstounky. Nebe a dudy. |
Yuki 00,03,07 | 49504 |
8.5.2017 21:07:20
ti lidi aspoň ví, že dvouletý děcko z ústavu nebo zanedbaný není totéž, co dvouletý dítě z normální rodiny, ví, co mají čekat a pokud si zaměstnanc DD vezme do péče děti, pak ví,co dělá a proč to dělá, a i tento člověk a jeho rodina musí projít schvalováním
zajímavý je, jak málo lidí ví, co všechno to obnáší, a jak moc lidí "ví", jak to je v praxi mimochodem - proč si myslíš, že je to pro děcko to nejhorší? |
Z+2 | 109449 |
8.5.2017 21:03:21
Lidi z DD? Tak to je ta nejhorší možná varianta. Nic horšího ty děti snad ani potkat nemůže.
|
Yuki 00,03,07 | 49504 |
8.5.2017 21:01:23
schvalovací ystém složitý JE, a to bez ohledu na to, jestli jde o adopci, pěstouny přechodné nebo dlouhodobé.
vždycky si u těchto debat říkám, že to musí být neuvěřžitelně výhodná činnost, být pěstounem, že nechápu, proč to nedělají všichni, hlavně všichni ti, kdo tvrdí, jak je to výhodná věc, jak se na tom dá krásně zbohatnout, jak je to lepší, než chodit do práce... pokud někde nabízí pěstounství na přechodnpou dobu na pracáku, tak si myslíte, že tito lidi neprochází schvalováním a psychotesztama a kdoví, čím ještě? zkuste si to, jestli projde vaše rodina, nejde totiž jenom o toho jednoho dospělého,k jde o rodinu, o všechno, co s rodinou souvisí mimochodem málokdo si umí představit, s čím se pěstouni potýkají, co obnáší péče o dítě, který je v pěstounské péči, a je jedno, o jaký typ pěstounské péče jde. Přechodní se musí smířit s akutním psychickým problémem a s tím, že musí být v kontaktu s rodinou, někdy zároveň s bio a hned potom s jinou, pořád mají někoho v bytě, někoho cizího a nemyslím tím to dítě, nemůžou si dovolit dovolenou, protože s cizím dítětem je nikam nepusí (a ani to není dobrý pro to dítě a nakonec ani oni by z dovolené nicn eměli), nemůžou si nic naplánovat, nemůžou vědět, kdy budou dítě doma mít a kdy ne, jaký to dítě bude, jestli nmu bude 5 dní nebo 5 let... dlouhodobí pěstouni se potýkají s deprivací, to je něco, co si běžný rodič neumí představit, a samozřejmě s tím, co si dítě přineslo z předchozího života, jaký má geny, jaký má postižení daný někdy "péčí" rodičů, jindy třeba díky dědičnosti nebo potížím v těhotenství, včetně drog, alkoholu... je toho tolik, že nikdo neví, do čeho jde Klaus má pravdu v jednom, stát zasahuje nechutně moc a čím dál víc do života, kontrola a moc, jakou má stát na rodinama v Norsku, to fakt není nic, co bych tady chtěla. Neříkám, že jsem pro fyzický tresty, ale plácnout děcko přes zadek, když je mu dejme tomu do 5 let a vyvede něco, co ještě třba ani nechápe, ale potřebujeme ho naučit, že nesmí v zájmu přežití, to je budování reflexu, to není nic špatnýho. Jestli tady zavedeme norský systém necháme radši děcko skočit pod auto, než ho plesknout? nejspíš jo, protože jinak bysme o něho přišli, velký bratr plácnutí trestá odebráním a přemíštěním do jiné rodiny, zákazem styku... nechci tady norský systém, mně už to může být jedno, děti jsou velké, ale ráda bych časem měla vnoučata, tak doufám, že moje děti budou moct ty svoje vychovávat podle rozumu a ne podle příruček |
Roxie | 93607 |
8.5.2017 20:58:32
"On ten schvalovaci proces fakt neni zdaleka tak narocny, jako zname treba z adopce."
Co to meleš? Přípravy pěstounů trvají déle (více hodin) než přípravy budoucích osvojitelů. A zatímco za osvojiteli se po procesu osvojení "zavře voda", pěstouni jsou povinni se ze zákona vzdělávat (určitý počet hodin školení za rok), minimálně 1x za 6 měsíců jsou kontrolování OSPODem a každé dva měsíce pracovníkem z Doprovodné organizace (se kterou musí mít sepsanou dohodu o výkonu pěstounské péče). |
Koliha velká | 153026 |
8.5.2017 20:51:09
Pěstouni na přechodnou dobu nejsou laici. Často se rekrutují právě z pracovnic dětských domovů, dětských sester apod. I tak procházejí školením, přípravou, vědí, do čeho jdou. Děti odebrané z rodiny samozřejmě lékařským vyšetřením procházejí a další péče se jim věnuje podle zjištěného stavu, poskytuje se vyšetření psychologické i sociální a jsou ve stálém kontaktu s příslušnými odborníky. Pokud je potřeba zdravotnická péče, poskytne se, k tomu snad nemusí být v nemocnici non-stop, protože "co kdyby se něco projevilo", to pak můžeme odebírat rovnou všecky děti matkám, protože "co kdyby něco", s tím, že matky tomu nemůžou rozumět, tohle už je "norský systém" jak vyšitý.
Navrhované "zdravotnické zařízení při nemocnici se školeným personálem" již máme, nazývá se to kojenecký ústav, proti tomu, aby se tam šmahem strčila všechna miminka nebo větší děti, se právě PPPD navrhuje, takže podobný požadavek nechápu? A ještě na tři měsíce? Tomu se říká iatrogenizace, je to jev nežádoucí, myslela jsem, že právě tomu chceme zabránit. Celkově to moc nechápu, brojilo se proti odlištěné péči dětských domovů a kojeneckých ústavů, aby děti šly do rodin a netraumatizovaly se ústavní péčí, když se vyřešilo financovaní a máme to tak, je to zase špatně? |
Lou+3 | 30918 |
8.5.2017 20:27:53
Problematiku sice take neznam, ale vim, ze pokud je neco trochu vyhodne, najde se skoro vzdy mala skupina parazitu, kteri se na danem socialnim programu prizivi, aniz by poskytovali to, co maji a jak maji.
A i kdyz je tohle procento relativne nizke, tak bude mit vetsi publicitu, nez ten 90% zbytek, ktery funguje celkem dobre (anzto neni popularni a zabavne probirat veci fungujici, ale naopak to, ktere se jevi jako skandalni). |
Alca | 145121 |
8.5.2017 20:14:01
Liško
"pokud ta vyšší odměna přitáhne i lidi, co to dělají jen s výhledem na ty peníze." ale takhle bys mohla argumentovat proti zvyšování mezd v jakékoliv pomáhající profesi - včetně lékařů, učitelek, policistů....... Pokud by zrušili všechny kojeňáky a jejich zaměstnankyně ("tety") by šly dělat pěstounskou péči na přechodnou dobu, v čem by byl problém? Jak by se ta jejich péče u nich doma lišila od ústavní? Anebo ženy pracující v Klokánku? Je to to samé, jen nedochází do zaměstnání ale mají dítě přímo u sebe doma..... |
Alca | 145121 |
8.5.2017 20:00:49
Liško
"já bych preferovala, kdyby stát podporoval spíše to dlouhodobé pěstnouství plus zrychlil proces adopce" V přechodném pěstounství končí napříkald miminka narozená s absťákem fetujícím matkám, která by rovnou do adopce šla dosti těžko (protože je péče o ně náročná). Miminka odlišné pleti. Miminka, která nejsou rovnou právně volná a není možné je hned adoptovat....... prostě institut přechodné pěstounské péče má své opodstatnění zejména coby náhrada kojeňáku. Jás e nebráním tomu, aby se zrychlily adopce a zlepšila se i situace dlouhodobých pěstounů. Ale enmyslím si,ž e by zrovna přechodné pěstounství bylo zbytečné..... P.S. Dočetla jsem Tvé další argumenty, je to zase o tom, že nadřazujeme fyzický stav psychickému. Dost často ty děti ptořebují hlavně milující náruč jednoho pečovatele. Úplně stejně bys mohla argumentovat u narození normálních dětí, že je třeba je mít pod 24 hodinovou observací někde odděleně, aby se náhodou ěnco nezanedbalo. přitom to hlavné, co potřebují, je přítomnost matky.... |
Další akce nalezte zde
Další recepty nalezte zde
(C) 1999-2018 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.
Publikační systém WebToDate.