Diskuze : Drbárny : Drbárna o Norsku

Sylvo, nemyslis, ze pokud by to Liska povazovala za takove terno, davno by pestounkou byla? To, ze neni co zavidet si myslim ja, ty i Liska. Vsechny mame nejake rozumne zaopatreni, k peci o deti a jejich potrebam pristupujeme zodpovedne, vrazime do deti maximum, mame nahled, co to obnasi, nejakou sebereflexi, zda bychom cizi dite mohly ci chtely prijmout. Ale jak uvazuji lide bez uplatneni v oblastech s nizkymi platy a vysokou nezamestnanosti a s nizsi mirou sebereflexe? Jsi si jista, ze stejne jako ty? Jsi si jista, ze pak prave tito lide, jsou temi nejlepsimi pestouny?

Sylvo - proto také nepíšu o Klokánku, ale o zařízení typu Klokánek (=menší počet dětí, rodinné prostředí) + lékař v místě.

Kat - dítě nemusí mít nějaký viditelný problém. Může mít třeba skryté neléčené zranění, nějakou silnou alergii na něco, může mít syndrom dítěte feťačky, může mít třeba panickou hrůzu ze psů,... Dle mého by odebrané dítě mělo projít kompletní kontrolou zdravotního stavu, v rámci možností i zjistit, jestli se něčeho bojí, co má ráda,... a to, včetně různých doporučení, předat adoptivním rodičům/dlouhodobým pěstounům spolu s dítětem a výběr těch pěstounů/rodičů tomu přizpůsobit. A k tomu je nutné, aby dítě bylo na tu přechodnou dobu u profesionálů, kteří mají rozsáhlé zkušenosti a tyhle věci poznají.

dám příklad - můj jeden synovec má velmi specifickou dietu; kdyby nějaký ad hoc pěstoun nasadil normální stravu, mohl by mu vážně ublížit. Normální člověk vidí velmi hubené dítě a řekne si: "chudák malý, oni mu nedávali dost najíst; začnu výkrm". Profík vidí, že za tím je něco jiného, nějaká nemoc.

"Jaky rozdil bude, kdyz pujde do nejakeho zarizeni typu Klokanek - k placenym "trtam", nebo pujdd "domu" k placenym pestounum? Do bytu, domecku, intimnejsiho prostredi.... "

kat - rozdíl je v profesionalitě péče a já osobně bych preferovala to zařízení typu Klokánka, zejména pokud by byl přítomný lékař. U těch akutně odebraných dětí by to bylo více než vhodné.

Hlavně v Norsku se z toho stal business, na který se nabalilo spousta dalších profesí - zvýšené počty sociálních pracovníků a jiní úředníci, právníci, psychologové, různí posudkové lékaři, sociologové, prostě to zaměstnává ohromné množství lidí, kteří z toho ty příjmy prostřednictvím plateb státu mají a pokud nebudou mít klienty, tak budou přicházet o kšefty. Co je na Norsku nejděsivější, není to, že se tam spousta případů prošetřuje, ale, že i v případech, kdy rodičům nebylo naprosto nic závažného prokázáno, tak jim dítě není vráceno.