Diskuze : Zdraví : Neprůchodnost slzných kanálků

naše děti dokud nesmrkaly, tak pokaždé, když měly rýmu, tak jim tekly očíčka a to že dost.
Malej náš je teď taky s rýmou, nejhorší je, že z nosu nic neteče, ale v krku mu to stíká a dáví ho to, nám pomáhá na to mořská voda quixx, šplíchne se to, chvíli nechá a potom vatovou tyčinkou vytře nosík, mimo to díky té vodě se splasknou ty opuchlé sliznice, co ho asi trápí nejvíc.

očíčko mu k tomu taky teče. Začalo mu dokonce téct a čtyři dny dřív, než se mu spustila rýma.

takže souviset to určitě může

Misch a jak je? už lépe? mamča už tam je?

má to souvislost

nechoďte tam, špatně nám tam provedli sonáž, můžu jen doporučit dr. Vášu na Benešově třídě, je tam vždy v út, vezmou vás bez objednání a čekání. Je skvělý

jeejda žabátko, tak to mě mrzí. Já se přiznám že jsem byla dost v šoku když se na mě francii soucitně dívali co jsme to proboha za stát - a to jinak máme zdravotnictví na výborné úrovni si myslím! Ale třeba balení na široko pro jistotu, očkování TBC norovozencům a častá sondáž kanálků ..to jsou nějaké zkamenělé pozůstatky :/

ale jsem ráda že už je tento názor i tady

Ahoj, taky jsme si tím prošli. Nejdřív dcera, té hnisalo pouze jedno oko a pomohl hned první průplach kanálků. Ale se synem to bylo horší. Hnisala mu obě očička a to opravdu hodně. Kolikrát ráno ani nemohl otevřít oči, jak to měl slepené hnisem. Za půl roku měl asi 5x ATB kapky, pokaždé se to zlepšilo a týden po vysazení opět ten samý stav. Několikrát denně jsem mu očičko čistila tamponem namočeným do převařené vody (to mi dala tip očařka, ale 2x denně čerstvá voda), taky jsem měla ten ophtalmoseptonex nebo Ocuflash, borovou vodu a targezin. Je to prakticky jedno, prostě na propláchnutí. Samozřejmě jsem i masírovala, ale bez úspěchu. Během půl roku jsme byli 4x na průplachu. Pravé očičko bylo po druhém průplachu dobré, levé dál hnisalo. Očividně ho i měl o dost menší, jak ho měl nateklé. Lékařka na průplachu říkala, že má ten levý kanálek hodně tenoučký, že tam překážka není. Nedovedla jsem si představit, jak dlouho se mu to může ještě takhle zanášet a hnisat. Nakonec při jedné z kontrol někdy v půl roce se mě zeptala, jestli chci, aby tam ještě jednou sáhla (myšleno průplach). Tak jsem řekla, že ano, už to pro nás byla rutina. Od té doby byl najednou klid, ten poslední čtvrtý průplach pomohl.
Nevím, doktoři říkají, že to nebolí, pouze je to nepříjemné a dětem se nelíbí, že jsou zabalené a ještě je drží, aby s sebou neškubaly. U syna jsem byla přítomna u všech průplachů, nebyl to moc pěkný pohled, při prvním jsem byla spocená jak myš. Pak už jsem si zvykla. U dcery jse tenkrát nebyla, ale ten pláč,co jsem slyšela až na chodbu okomentovaný jakýmsi pánem, že "mňouká jak kočka", byl pro mě daleko horší.