Diskuze : Zdraví : Krční mandle

Já byla na operaci před 8 lety, předcházelo tomu něco podobného, co popisuješ. Bezprostředně po operaci jsem se cítila celkem dobře, druhý den jsem šla domů a ani mě to moc nebolelo - myslela jsem si, co s tím všichni nadělají... A pak to přišlo, ta bolest byla fakt hnusná, takže jsem 3 dny jela v Tramalu a nevylezla z postele. Zotavovala jsem se velmi pomalu, únava ustupovala zvolna. Asi 2 měsíce trvalo, než jsem cítila chuť jídla - všechno chutnalo jako papír... Můžeš to mít samozřejmě jinak, ale pro jistotu počítej s tím, že týden budeš mimo, pak už bys měla být schopná si něco uvařit a šup zpátky do postele... Držím palce, ať to moc nebolí a hlavně, ať to má pozitivní efekt - u mě mělo....

Byla jsem v dospělosti, ale je to už 30 let.
Tenkrát se doporučovalo jíst zmrzlinu, tak jsem se těšila na nanukáče, jeden mi přinesli den po operaci a za dva dny druhý. Ale já ho nebyla schopná polknout... A nejhorší bylo, že jsem z nich a z mléka byla strašně zahleněná a nešlo si odkašlat a zbavit se toho. Na toto si dej pozor....
Jinak druhý den jsem byla OK, chodila jsem, jen jsem se nesměla předklonit, nic zvedat, a pokud možno nemluvit....
Operace sama o sobě nebolela, ale než začali vyndávat ty mandle, píchali mi do krku injekci proti bolesti - do pusy stříkačku s 15 cm zahnutou jehlou a to bolelo dost, ale hlavně to bylo nepřijemné. Byly to asi 4 vpichy - 2 vlevo a 2 vpravo. Pak už jen fikali, hnusné bylo, že jsem seděla, sama si držela emetní misku a koukala, jak do ní dávají krvavé cucky čehosi...
A nakonec přišlo to nejhorší - strčili mi do krku cosi, co vypadalo jako velký tvarovač na řasy a byla to bolest, že jsem omdlela. Pak mi řekli, že vycvakli nosní mandli a tam že se nemohou umrtvovací injekcí dostat. Nikdo mi neřekl, že budou brát i nosní mandli, prý je to bežná praxe (nevím, jak dnes, tenkrát!). POkud bych dnes mohla rozhodnout, nikdy bych si nosní mandli nenechala vyjmout, od těch dob mi veškeré infekty vlezou přímo do nosohltanu a nemohu se jich dlouho zbavit...

Zažila jsem před mnoha lety jako dospělá, tehdy ještě bezdětná. V nemocnici jsem byla skoro týden. Po návratu z nemocnice už bolest nebyla nijak hrozná, na téměř normání stravu jsem přešla docela rychle, samozřemě jsem nejedla dráždivé věci, přesný jídelníček si nepamatuju. Byla jsem ale celkově unavená, ale celkem provozuschopná. Ale s dětmi to možná budeš mít složitější.

Myslím, že po pár dnech už budeš zvládat sama, já jsem zvládala. Ale nepřeháněj to, a manžela s tím mixérem nauč předem!

Ovocné přesnídávky, rozmixované polévky. Ostatně rozmixovat se dá témeř vše,
i omáčka s masem, tak se to děla např starým lidem, kteří špatně koušou ...

A jinak si dej opravdu pozor, aby ti nepraskly stehy. Známému to prasklo ještě v nemocnici a měl co dělat, aby se dovolal pomoci, byl sám na pokoji. Málem se udusil tou krvi.