Diskuze : Hlavní : Jsem podváděná partnerka

Je to triviální a ohrané, ale funguje to. udělej se zajímavou a žádanou. začni se malovat, mizet a nemluv o tom kam. To by ho mělo přitáhnout. A hlavně buď před ním spokojená. To je jedna cesta.
Druhá úplně opačná, pokud je to v vé dna, tak ho prostě pořád potřebuj. Staň se křehkou ženuškou o kterou je třeba se starat. I to máme rádi a role starostlivého manžela nám sedí.
Je, ale potřeba si vybrat jednu z těch možností, kombinace si myslím, že fungovat moc nebude.

Ze svých zkušeností - ted bych se starala především sama o sebe.
Snažila bych se najít něco, co mě naplňuje, co mi zabere více času, co vyžaduje nějakou domácí přípravu. U mě to byl intenzivní kurs angličtiny s rodilým mluvčím, denně lekce, přípravy, o víkendu pobyty. Dnes bych asi šla do své milované jógy, 2x týdně, víkendové pobyty, semináře, týden na Srí Lance a pod.
Zklamaná žena má totiž strašně moc času na sebetyrani.
Nevím, jak velké máš děti. Školním bych se věnovala jako obvykle - jídlo, pomoc do školy, prádlo, pokud by chtěly se mnou tak i volný čas - vyjizdky, procházky, pořídili bychom si psa,...
S manželem bych nekonzultovala nic, ani jógu, ani psa, neposkytla bych nic - prádlo, jídlo, společnost (stejně o ni nestojí) a ani sex.
Tohle všechno bych udělala pouze v případě, že ustojim pohled na něj, když přijde domů, a dokážu podniknout celkem v klidu výše uvedené.
Pokud by mi to nešlo, začala bych se připravovat na rozvod. Neumím moc odpouštět a nepamatovat si hříchy, bohužel.

Dokar, nedokážu si představit, že bych na veřejnosti kohokoliv fackovala, byť by se jednalo o manželovu milenku. Nicméně přesně toto provedla před sedmdesáti lety své konkurentce moje prababička na maloměstě, vybrala si k tomu místo a čas, kdy potyčku viděli snad všichni obyvatelé. Zabralo to. Dotyčnou milenku pak nikdo ani nepozdravil, musela se odstěhovat hodně daleko.

Aky, virtuální pobláznění do té míry, že se dotyčný hrdinně uhodí v hruď a napráší to na sebe doma, mi přijde dost nepravděpodobné

Pokud, jak rika, te miluje, tak bych ho primela, aby sel s tebou na parovou terapii. Tam vam pomohou s nahledem na celu situaci z vice uhlu. Idealni by bylo, pokud by byl ochoten se zabyvat premyslenim na tim, co mu tento novy vztah dava, jake pocity mu prinasi to spisovani s ni a zda mu jde o tu zenu jako takovou, co u ni hleda a myslis si, ze to nemuze najit v manzelskem zivote. Jestli by se timhle premyslenim zabyval uprimne, nejspis by casem zjistil, ze mu o tu zenskou nejde, ze ona je jen nejaky prostrednik /prakticky ji tim zneuziva/kprijemnym pocitum a resi si tim nejaky osobni pocit nedostatecnosti a tam uz je jen krok k tomu, aby si prisel na to, jak k tomuto libemu pocitu prijit, aniz by to ohrozoval vase souziti. Je to dlouha cesta, ale pokud rikas, ze doted jste meli vztah normalni, nemusi to byt ztracene.
V mezicase bych s nim dohodla pravidla vaseho souziti /napr. kdy bude doma a kdy ne, jakym zpusobem se bude podilet na peci o deti, penize atd a urcit si cas, do kdy takto budete zit a pak se bude muset rozhodnout. Nedavala bych prilis brzky termin, ale cca pul roku.
Ty si chod na svou individualni terapii, kde si res sebe, stezuj si na nej, plac, ale doma zkus byt neutralni, ani nastvana ani prehnane vstricna.
Pokud jsi ochotna tohle cele podstupovat, ma to cele nejspis sanci na uspech a pokud by se uspech nedostavil, aspon vis, ze jsi zkusila vsechno. Bude to nejspis strasne, tvoje pocity budou jako na houpacce, ale myslim, ze nejake vyhrozovani rozvodem nebo boje nepomohou nicemu. A vim, ze se to snadno rika, kdyz to clovek zrovna nezaziva.