Diskuze : Hlavní : Umělé oplodnění

S IVF jsem se nesrovnala.
Srovnala jsem se s adopcí. Neměnila bych
Tak nějak věřím, že věci jsou jak mají být... Kdyby nebyly na světě žádné děti, které rodiče nechtějí, asi bych se k IVF přemlouvala víc. Takhle mi to přišlo jako správná cesta, pro mě.

jinak koukám, že deníček ještě existuje, jsou tam nějaké užitečné tipy, už teda trochu starší
http://rodina.cz/scripts/journal/journal.asp?f_id=1294

Pheob, no právě, v cizí zemi je to fakt na palici. Navíc co jsem zatím našla, tak hlavně spíše věci, co člověka víc znepokojí - jako že je to tu výrazně dražší anebo že se tu z etických důvodů nemrazí embrya atd...... Takže je fakt, že zatím jedu v modu, dky se snažím vzpamatovat z ukončení studia loni, snažíms e zbavit stresů, zabavit se jazykovým kurzem a pak se uvidí. Manžel to taky furt svádí na to, že jsem byla ve stresu, tak jsme se domluvili, že tomu ještě pár měsíců dáme a uvidíme.....
Každopádně každé těhotenství/narozené dítě na FB mě rozhodí, i když to všem přeju. No a mluvit o tom můžu pomalu jen s tou kamarádkou po IVF, protože ta si něčím podobným prošla, ta alespoň chápe, že se fakt nedá na to nemyslet. Tuhle situaci nepochopí někdo, kdo otěhotněl po 3 měsících snažení

Dekuji za tip,rada se podivam.

Tak já patřím do zdejší komunity IVF maminek a mám pocit že z mých spolubojovnic jsem jediná kdo to vzdal bez dosažení úspěchu, bylo to ale už druhé kolo, první dítě jsme měli z 1.IVF. Jinak se všem nakonec zadařilo, některé mají nakonec těch dětí víc než plánovaly