Diskuze :Diskuze : podle měsíce narození : září 2004

Aduš taky strašně kecá a dneska se i otočila o 180 stupňů a pak ze spaní prosila tátu ať jí nebere peřinu.
Adě jsem cca kolem 2 let dávala nějaký sirup, který obsahoval vitamíny B, ale k chuti na jídlo to stejně asi moc nezabíralo. Doktorka Adě dokonce dávala vitamín AD do 2 let, jinak se bere jen 1 rok. Dnešní oběd proběhl jen díky tomu, že jsme jí slíbili hry na počítači a taky pochvalu. Kupodivu, ta pochvala zabírá asi nejvíc. Ada se vždycky zeptá "a maminko pochválíš mě". Pak mi prostě udělá radost že to sní a já jí pochválím a ona je šťastná.

Ha ha, tak to Zuza nezavře "ústa" ani v noci. Kecá totiž ze spaní a jelikož má postýlku pořád ještě vedle mojí, tak mě to budí, grrr. Občas se jí dá i rozumět
Zuza je velká normálně, akorát mám pocit, že už tak rok má pořád 15 kg. Ondra měl ve třech letech 11 kg, tak kliiiiid.
Alecram, vysekávám poklonu pro Domču (no skoro závidím mímo) a taky fotografce!
Jinak jsem psala příspěvek, ale ten nějak zmizel v propadlišti dějin
My jsme používali taky béčko - B komplex forte a Zuze jsem od mala dávala taky béčko - když lítala v Jižních Čechách v trávě. A to béčko neuškodí a fakt asi klíšťatům smrdí. Někdo jim totiž voní. Já zas vždycky voněla komárům, ale taky blechám a vším :-( Když je kluci dotáhli ze školky, tak jsem pak nakonec vedla já!!!
Ale řekni mi, kde jsi žila???? Já taky začínala za dob socialismu, ale rozhodně se nepamatuji, že by stát rozdával byty???? Jinak toho pamatuju dost - mléko 2 (polo)a 3(plnotučné) kč, file 16 kč / kg a sunar 10,40 kč. Ještě bych toho dala spoustu dohromady....

Moje kamarádka tvrdí, že její neteře jsou ta nejlepší antikoncepce, takže to tak asi funguje i u Vás.

No jo Blani za "soudruha" už bys mohla být pomalu babičkou :o) Já jsem si podle fotek myslela, že jsi mladá maminka i teď, vypadáš tak o 10 let mladší, možná i o 15

Tak to vítáme Simíka do klubu.

Ale Denisku jsem tady nezapřela. Jen to je již nějakej rok, co jsme se navzájem poznávaly a témata této diskuze se jejího světa moc netýkají. Tak na ni moc nepřišla řeč. Je to ještě to jedno z posledních dětí před revolucí, kdy těhotná 17letá nebylo nic divného a podaná přihláška na VŠ se prostě stáhla. O nic tenkrát moc nešlo, plat měl každej téměř stejnej, byt dostal od státu a ve 22 bylo divný, že nejsi vdaná. Pravda, rok po jejím narození začalo být všechno jinak. Přesto jsem ani vteřinu v životě nezalitovala a dneska, kdy mě provázejí velké zdravotní problémy, jsem naopak šťastná, že jsem ji dovedla už k maturitě.