Diskuze :Diskuze : podle měsíce narození : únor 2014

Mě je teď taky úplně dobře, už zhruba od toho 12 tt lepší, a poslední měsíc úplně pohoda.

Emo, nakonec jsme tam dojeli, udělali nám podrobný uzv, vše na něm v pořádku, mimi roste, jak má, samozřejmě že do chromozomů uzv nevidí, ale na plodovku jsme nešli. Rozhodovali jsme se ještě i tam po rozhovoru s doktory, ale já to riziko nedám. Manžel byl celou dobu tvrdě proti odběru, je to vyší riziko potratu, pak se musí odpočívat a já si lehnout nemůžu s dětma a manžel pořád maká, a ty nervy udělají taky své, pořád bych se bála, že potratím a ještě si to přivolala, takže jsme se rozhodli tam nejít. Můj gynekolog nevychází z rizika postižení mimča, takže jsme dali hlavně na jeho názor. Jsem u něj už ipravdu dlouho, vlastně všechna těhotenství se mnou rpošel, věřím mu. Vím, že kdyby bylo riziko opodstatnělé, doporučí mi, tak radši jít a potrat risknout.. Takže tak. Doufáme moc, že jsme se rozhodli správně a na maličkou se strašně moc těšíme Jo a v tom 20.týdnu tam jedeme na ten velký uzv, kdy se sleduje podrobně funkce srdíčka, takže to budu mít překontrolované nadvakrát, můj doktor to dělá také..
Co vy holky? Jak jste na tom? Mně je v momentě super, jako bych ani nebyla těhotná, ale vanu teda mám neskutečnou

Emo, moc děkuju za názor. Četla jsem po sobě svůj ranní vklad a to je překlepů Jsem od včera jako na jehlách, je to fakt boj se rozhodnout a aby to rozhodnutí bylo správné. Nic neprošvihnout tím, že odřeknu odběr a nepotratit zdravé dítě následkem infekce nebo nezacelení vpichu do dělohy a odtoku plodovky, což by mohlo vyvolat potrat. Nemít ten případ v kruhu přátel hned dvakrát, asi přemýšlím chladněji, ale takhle to prostě nejde. Já bych postižené dítě nezvládla, na to jsem slaboch. Neni to asi hezký, ale je to tak. Ale nedovedu si ani představit, jít teď na potrat. Je to těžký. Vím a cítím, že je prcek zdravý, nedokážu to popsat, ale je zdravý a já to vím. Uvidíme, co nám řeknou zítra na základě gen. uzv a pak se rozhodneme. Manžel je striktně proti, rizika jsou pro něj, vzhledem k našim výsledkům nepřijatelná

Tak bohužel blbý, díky věkiu a tomu dvojčátku Down 1:180, čili doporučení ke genetické konzultaci, pořičemž můj gynekolog nám řekl, že dítě je zdravé, že nevychází z toho, že by bylo postižené, ale že musí reagovat. První testy prý navíc vyšly naprosto v pořádku a tyhle druhé se prý v Čechách provádí už jen někde, jelikož vycdházejí často špatně, takže v podsttě jidne bych vbyla klidná, jelikož bych tenhle stres teď neměla, nebýt toho druhého tripplu..
Zítra tedy jedeme na tu genetickou konzultaci do Budějovic, ale jsme oba, na základě včerejšího rozhovoru s mým gynekologem rozhodnuti půlodovku na 95% odmítnout. Riziko postižení máme 1:180 a jak nám můj gynekolog popravdě řekl, riziko potratu je daleko vyšší, a sice 2% ze 100.. Čili v odstatě u nás je vyšší riziko potratu po zákroku než, že se nám narodí nemocné dítě.. Ale tak je to samozřejmě o nervy, rozhodnout se. Pomůže mi, když písnete, zda byste jeli a riskovali. Přičemž ještě mi řekl, že pak bych měla týden polehávat, šetřit se, a já mám doma dvě děti!! Jako to nepůjde, manžel sice může tři dny zůstat doma, ale pak musí do práce

Gatti, gratuluji k chlapečkovi, to budete mít doma o to veseleji . My už holčičku sice oznámili rodině, ale ještě to je otevřené, doktor říkal, že s jistotou mi to poví snad příště.. Ale s klukem už moc nepočítáme
Za chviličku jdu volat na výsledky tripple testu, klepu se a bojim..