Diskuze : Hlavní : Výbavička

jo, mam dve postylky.

normalne jsem zjistila, ze v ikea maji matraci, ktera rusi monitory dechu

Já teda měla holky v inkubátoru zvlášť, pak jednu inkubátor, druhá na postýlce. Na převoz mi je narvali do jednoho inkubátoru, aby nejeli dvakrát 😀 pak v jiné nemocnici spolu na novorozeneckém luzku, a jak je odpojili od monitorů, tak na postýlkách. Jsou ale i monitory dechu za plenku, pak můžou být spolu. Já jsem teda ale neměla dojem, že by na sebe jakkoliv reagovaly nebo jim spolu bylo líp.

byla jsem ciste doma na "materske" tri mesice, nastesti to bylo od cervna do konce srpna, kdy je mene prace, pak jsem zacala pracovat z domova a nekdy z kancelare....zrovna na ty tri mesice moji "materske" pripadl jeden projekt a kolegyne, tehdy bezdetna, po mne porad chtela spolupraci a divila se, ze to proste nemuzu udelat...volala a rikala "ale tak to udelej, az dite vecer usne, my to fakt potrebujeme", ale ja jsem to proste udelat nemohla, bud jsem kmitala kolem ditete nebo jsem spala.....ale po tech 3 mesicich se uz nastavil nejaky rezim, nastesti....zacatek byl drsny, nejen kvuli te uvazanosti, ale i kvuli nemoznosti delat cokoliv jineho

Šuplíku, no to musí
Když byla mladší v inkubátoru v Mostě, tak na stejném boxu ležaly dvě holčičky - dvojčátka - a ty cpali do jednoho inkubátoru, že jsou na sebe zvyklé. Jenže tam měla každá svůj pípák připojený na hrudník.

No, to je otázka...nechala bych to spaní, až se samo vyvrbí.
Když mě fakt novorozenec dodělal řvaním celou noc, spala jsem pak jak zabitá dopol klidně 4h v kuse...ale to pro tebe není řešení.
Při pravidelným krmení po 3 h v noci jsem nebyla schopná usnout hned poté, prostě nejsem tak nastavená. Jak otevřu oči a vykonávám nějakou činnost, aktivuju se a usnu za cca 2 hodiny...dost nefunkční model, ale jinak moje tělo neumělo. Chce to se o noční krmení podělit, popř. to úplně nechat na někom, kdo vstane-nakrmí-padne.
Třeba budou Jarmily vzorné, najedí se 1x za noc a zbytek spí.
Jo a hlavně je to natolik podivně nová situace (ty děti myslím ), že je lepší počkat, jak to bude.
Já měla před jasno, že mimi bude fajn, já budu spokojeně opečovávat, atd...pak jsem si na "to" nemohla zvyknout, připadala jsem si jako uvázaná, musela jsem si hooodně zvykat, žádná všeobjímající láska nepřišla. Asi je jednodušší, když ti všechno ošéfují hormony a ty se rozplýváš, ale jde to i jinak...moji 17 a 13letí to dokazují.