Diskuze : Zdraví : Sterilizace

Při tvém počtu dětí a zdravotních problémech už bych byla dávno po ní

Žubko, to mě mrzí, není to sranda. Mě ta cukrovka taky trochu prohnala, jídlo mi omezili jako první bod, pak už až do porodu jen přibývalo inzulínu. Ale končila jsem se středními dávkami. Od té doby se cpu skořicí apodobně, věřím, že to má vliv. Jinak máme taky přerušovanou a představa manželovy neplodnosti mi připadá dost neatraktivní, asi iracionálně, ale je to holt příroda. Jen ty moje cykly jsou nepravidelné a dlouhé, přesto otěhotním dost snadno. Tak uvidíme, jak to dopadne... Držím ti palce se zdravím i dětmi Mě by se čtvré i líbilo, jen někdy mi přijde, že už je to vážně na hraně, jsem unavená a mám toho dost. Je to nahoru dolů...

Mandelinko, chtěla bys, aby se nechal sterilizovat partner cca v 35 letech? Já bych to nechtěla. Zvlášť když se můžou oba rozvést a eventuálně chtít ještě další dítě.

Ahoj, no, to je téma do pranice. Mně je 37 let, děti máme 4 kousky, nejmladší bude mít v únoru 4 roky. Nad sterilizací jsme přemýšleli když měla nejmladší rok. Jenže já jsem naprosto nevhodný kandidát na cokoliv - na sterilizaci i na antikoncepci. Prodělala jsem hodně operací a další podstupovat nechci a na sterilizaci tou "spirálkou" jsem opravdu naprosto nevhodná kvůli poměrům u mě v břiše. Pak jsme přemýšleli nad vasektomií u chlapa, on na to už měl i doma papíry, ale nakonec jsme se na to vykašlali, nevím, mně by nějak přestalo imponovat, že střílí "slepými" a otázkou je, jak by to nakonec zamávalo kvůli psychice s naším vztahem, i když samozřejmě vím, že tento důvod je poměrně iracionální. Já jsem 4. těhotenství už měla poměrně komplikované, měla jsem těžkou těh. cukrovku, která se nedala dobře kompenzovat ani inzulinem, co týden se mi tak od 28. týdne musely zvyšovat dávky, měla jsem rozpíchané břicho, samá modřina, jedla jsem hrozně málo a na psychice to nepřidalo, nemluvě o dalších gyn. problémech, které mám. Aktuálně jsme ve fázi, kdy se chráníme pouze přerušovaným stykem a metodou plodných dnů. Já mám obrovskou výhodu v tom, že mám pravidelný cyklus a výraznou ovulaci, kterou poznám přesně na minutu, takže v druhé půlce cyklu si nedáváme pozor vůbec. Opravdu nám to dobře funguje a těhotná nejsem, ale na to to opravdu chce znát bezpečně cyklus. Jenže 100% to taky není. Do přechodu mám ještě asi hodně daleko, podle rodinných tradic, takže uvidíme, jak to bude dál. U Tebe si myslím, že vhodný kandidát na sterilizaci nejsi. Pokud máš byť minimální pochybnosti, tak to nedělej.

Děkuju všem za odpovědi. Děti mají 2.5, skoro 5 a 7, mají rozestup 2 roky 3 měsíce a 2 a půl roku. Vlastně se to téma začalo vynořovat zhruba před dobou, kdy by byl čas otěhotnět, pokud bychom si přáli stejný věkový rozdíl (vím že je to jedno), a od té doby mě to nepustilo. S manželem to až tak nehází. Skutečně mi to připadá, že mám dobré důvody pro sterilizaci a ze zodpovědnosti pro rodinu by bylo vhodné ji podstoupit, ale emoce a hormony jsou proti. Vždycky jsem chtěla 3 děti a mám je, ale příroda mě postrkuje, že ještě jedno by potěšilo Vidím z Vašich reakcí, že definitivní sterilizaci bych skutečně těžko vydýchávala. Zákrok u manžela je v podstatě dost podobný, on o tom na moji pobídku seriózně uvažoval, ale nakonec jsem si ani to nepřála (přečtené kasuistiky + pravděpodobná definitiva).Jen ta nerozhodnost je mi nepříjemná, nemůžu ani na sterilizaci (už jsem se i jednou objednala a zase to zrušila), ani plánovat další, mám dlouhé cykly a každý cyklus při ne úplně 100% ochraně pár těhotenských testů je takové... No nevyhovující.