Diskuze : Drbárny : Nostalgické vzpomínání

Fren, ale vy jste se neminuli...

Já si pamatuji, jak k nám přijela na návštěvu babička. Mně bylo akorát 15 a půl a večer jsem s ní propovídala a cítila jsem, že se začínáme stávat partnerkami. Druhý den babička zemřela... Dodnes cítím obrovskou ztrátu, že jsem si toho "partnerského" vztahu nemohly užít víc.

já občas taky šmíruji svůj rodný panelák zvenku ( i když máti v něm stále bydlí)

Fren, tak to jste se s generací prarodičů neminuli, ale měli jste privilegium užít si je velmi dlouho. Spousta lidí své prarodiče ztrácí v dětském věku nebo je sotva stihne poznat.
Ale rozumím ti v tom, že člověk v pokročilém věku by si rád s prarodiči popovídal jako zralý se zralým, po všech těch životních zkušenostech. Také jsem kolikrát zalitovala, že to není možné.

také vzpomínám, občas, nebo někdy i častěji a na to,jak to bylo u obou babiček,u té druhé,co žila s námi v bytě,vzpomínám na její pokojíček,kde měla starší bílý nábytek,kulaty stůl,postel,otoman a 2 křesílka...achjo

A zrovna dnes jsme se bavili s manželem,jaká je velká škoda,že se člověk bohužel s generací prarodičů většinou tady na tomto světě míjí - manželovi bylo 35,když zemřela jeho babička,velmi inteligentní a milá žena,která právě jeho z vnoučat měla nejradši a on bohužel v těch 35 byl zrovna v největším životním kvaltu - profesně úplně jiná a nová práce,2 děti školou povinné,věčné opravování starého rd,ve ktrém jsme tenkrát bydleli,prostě všechno,jen ne ten čas a hlavně zkušenosti jaké máme ted a právě ted bychom si moc rádi každý s těmi svými babičkami chtěli popovídat o životě - a už to nejde.
Moje mi umřela v mých 25,to jsem byla ještě vyloženě střeštiprdlo na vážné rozpravy o životě a právě jsem měla čerstvé miminko k batoleti.

"perly chtějí nosit, jinak se začnou rozpadat (berou si vlhkost z lidské kůže)"
- teď jsi mě trochu vyděsila, mám perlové náušnice, ty perly jsou na závěsu, takže se kůže nedotýkají, to se mi jako časem rozpadnou?