Diskuze : Peníze a bydlení : Matky samoživitelky

Liv Vidím to úplně stejně.

občas, když stavím svýho "potěmkyna", tak se moje práce takovýmu copywritingu blíží, i když je to samizřejmě děsně seriozní zaměstnání, jak jinak

tak já budu zatím trénovat a budu se těšit za čtvrt století

Hroudo, máš naprostou pravdu.
Zní to dost drsně, ale uhodila si hlavičkou o hřebíček, jako obvykle.

Mimochodem, kdybych já někdy potřebovala copywritera, najmu si Tebe, protože se mi líbí, jak vždycky vystihneš podstatu věci a býváš u toho obvykle i dost vtipná.
Prvada je, že podnikání v mém oboru příliš prostoru pro najmutí copywritera neskýtá, tak se moc netěš.

Ale... můj obor je fakt přisedlá forma podnikání a nejspíš právě proto mě digitální nomádství hrozně láká, takže na penzi by se mi to moc líbilo. Tak počítej s tím, že za cca 25 let se Ti ozvu s první zakázkou, ok?

Máš mail.

Já se jí teda, Ráchel, nechci úplně zastávat, já dětem takový dárek nedala a nepředpokládám, že někdy dám.
Ale za prvé, nevím, jak je na tom paní s hlídáním, ale má-li člověk starší děti a batole a zároveň nemá manžela (nebo prostě otce dětí) a nemá žádné externí hlídání, tak je samostatná hodinka se staršími dětmi sci-fi. Rozvedené matky s druhým rodičem bez špetky zájmu a bez hlídání by jistě mohly vyprávět. Ale třeba jí fakt někdo pravidelně hlídá, jak se tu psalo, nevím.
Za druhé, dárky, které by se daly považovat za samozřejmost, dostane čas od času leckdo - svetr, tričko, ponožky, něco do kuchyně, bundu na lyže, prostě něco, co by se muselo koupit stejně. I moje děti teda, přiznávám.
Závěrem, nechápu, ale nesoudím. Máme to s dárky jinak, než V., ale neznamená to, že určitě líp. Je jiná, jasně, ale nemyslím, že ani lepší, ani horší. Pro ni jsou možná zase samozřejmé jiné věci, které jsou u nás doma "svátek".