Přidat názor k článku Pojď mi trošku pomoct!

Žluťásku - špatně jsi četla. Nedávám příkazy, ale žádám je slovem prosím. Menší děti cokoli udělají už jen proto, aby měla maminka radost a že může pomáhat jako velký chlap /případně holka/. Starší syn ve věku 10ti let to udělá, ale před tím zkusí vymyslet, jak se tomu vyhnout, případně přednese tisíc a jeden důvod, proč to není nutné. Pak to ale udělá taky, protože ví, že není zbytí. Naproti tomu puberťák, pokud se rozhodne, že to neudělá, tak to neudělá, i kdyby ses na hlavu postavila. A věř mi, že dcera byla zvyklá od mala vykonávat učité činnosti, ale od pubertální doby se to změnilo v hru z její strany - kdo to dýl vydrží, případně - kdo vynalezne rafinovanější způsob, jak dosáhnout svého. Někdy se musím hodně držet. Dočkej času - uvidíš sama. A argumentovat pětiletým dítětem a komunikací s ním a srovnávat ho s pubošem? Nenech se vysmát. Se svým šestiletým synem se nemusím nijak dohadovat, pořád je ještě ve věku, kdy sám chce pomoci. Jenže já na rozdíl od Tebe vím, že se blíží čas, kdy tohle skončí.