Přidat názor k článku Odběr na genetiku - nutnost nebo podivný český nadstandard?

Vážené - všechny Vás velice obdivuji: Já sama jsem se synem amniocentézu prodělala. Skutečně to byly kruté dny a proplakané noci, protože jsme se všichni tři na nového člena rodiny velice těšili. Miluji své děti a myslím,že jsem pro ně schopna udělat v podstatě vše. Přesto všechno vím, že pokud bych se dozvěděla, že je mé dítě hodně postižené - asi bych jej nedonosila. ANo - snad je to lenost nebo nedostatek lásky nebo já nevím co, ale nejde přeci jen o to jedno dítě. Co budě dělat to druhé, když věnuji všechnu svou péči jednomu? Nezničím tím více životů? Je to opravdu tak jednoduché - obětovat se? CO vlastně obětujeme? Závidím Vám Vaši jistotu a rozhodnost.